Poslanecká novela má především připomenout 16. leden 1969, kdy se tehdejší student filozofické fakulty Palach upálil na protest proti nastupující normalizaci po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. O tři dny později svým zraněním podlehl. Novela by měla nabýt účinnosti symbolicky letošního 11. srpna, tedy v den 65. výročí Palachova narození.
Poslankyně ODS Jana Černochová uvedla, že nový významný den by byl „projevem úcty k heroickému činu mladého studenta v boji proti totalitnímu režimu a za národní suverenitu cizí mocností okupovaného státu“. Podotkla, že Palachův pohřeb se stal jednou z posledních velkých akcí, při níž Čechoslováci masovou účastí jednoznačně deklarovali nesouhlas s dobovou politickou realitou.
Komunisté měli výhrady
Proti představování Palacha jako bojovníka proti totalitě se v prvních dvou kolech projednávání novely postavil někdejší předseda komunistů Miroslav Grebeníček, v rámci závěrečného schvalování už ale nevystoupil. Sněmovní školský výbor do novely doporučil přiřadit ještě den připomínající narození „učitele národů“ Komenského, Černochová s tím předem souhlasila.
Šincl svůj návrh zdůvodňoval tím, že je to „pokus o naplnění Evropské sociální charty, ke kterému se ČR zavázala v roce 1999“. Argumentoval také tím, že lidé by nebyli připraveni o volné dny, pokud by státní svátek připadl na víkend. Změna by z národohospodářského hlediska vytvořila stabilní prostředí, neboť počet pracovních dní a fond pracovní doby by byl v každém roce stejný. Podobná úprava existuje v rámci evropských zemí ve Velké Británii, ve Španělsku, na Kypru, v Belgii, na Maltě a také v Polsku, poznamenal. Na svou stranu ale v době ekonomické recese získal jen dvě desítky poslanců. V současnosti je v kalendáři devět významných dnů, které na rozdíl od státních svátků nejsou dnem pracovního volna. Smysl významných dnů je tak především symbolický.
