Všechny armádní dokumenty podle Pavla počítají s tím, že se česká armáda i do budoucna bude zaměřovat především na dvě základní oblasti specializace. „Ta první je oblast ochrany proti zbraním hromadného ničení, tedy zjednodušeně chemici,“ řekl Pavel. Druhou jsou podle něj pasivní sledovací systémy. Ty vyrábí nejen pro českou armádu pardubická firma Era. Vojáci v současné době využívají systém Věra a dokončován je nový prostředek.
„Své důležité místo mají nejenom v přehledu o vzdušné situaci, tedy při ochraně našeho vzdušného prostoru, ale významnou roli hrají také při řízení leteckého provozu, a to jak civilního, tak vojenského. Patří i ke zdrojům průzkumu a zpravodajství,“ dodal generál.
Tanky se stále nepřežily
Pavel ale není příznivcem rušení některých jednotek. „Z analýz vyplývá to, že musíme i do budoucna budovat armádu s celým spektrem schopností. Rozhodně ještě nejsme v situaci, kdy bychom mohli nějaký druh vojska utlumit nebo úplně zrušit,“ řekl. Země, které v minulosti některý druh techniky přestaly využívat, nyní tato rozhodnutí nepovažují za správná a zvažují návrat k původnímu stavu, dodal.
Když se podíváme, jakým způsobem probíhá konflikt na území Iráku a Sýrie, je evidentní, že obrněná technika tam svoje místo má
V minulosti se například mluvilo o tom, zda Česko potřebuje tanky a obrněnou techniku obecně. „Její role a doba ještě rozhodně neskončila. A i když se objevují názory, že pro boj proti islámskému terorismu tank není vhodnou zbraní, tak když se podíváme, jakým způsobem probíhá konflikt na území Iráku a Sýrie, je evidentní, že obrněná technika tam svoje místo má,“ zdůraznil Pavel.
Při přípravě na případnou obranu českého území je podle Pavla důležitý „aktivnější přístup“ k budování záloh. „A to nejenom k dobrovolným zálohám, ale i k povinné záloze a přípravě obyvatelstva na případnou krizovou situaci,“ řekl.
Spojení letek má smysl
V poslední době často politici mluví o potřebě užší armádní spolupráce středoevropských zemí, která by mohla vést k finančním úsporám. „My bychom neradi podléhali nějakým velkým očekáváním z budování společných útvarů a svazků,“ poznamenal Pavel. Mnohonárodní svazky by se podle něj měly vytvářet jenom v případě, že budou „přidanou hodnotou pro všechny zúčastněné“
Za dobrý projekt ale považuje spolupráci při ochraně vzdušného prostoru se Slovenskem. „Myšlenka je naprosto přirozená s ohledem na jazyk, procedury, podobné postupy v armádách, letectvu,“ poznamenal.
Slováci plánují, že si za podobných podmínek jako Češi pronajmou švédské stíhačky Gripen. Spolupracovat by pak obě strany mohly při výcviku nebo údržbě. „Logicky se nabízí i možnost jít o kousek dál a se Slovenskem vytvořit společnou ochranu vzdušného prostoru. Ať už by to mělo být zpočátku na základě mnohem hlubší spolupráce při existenci dvou národních jednotek nebo výhledově vytvořením společné jednotky, která by měla za úkol ohlídat prostor obou států,“ dodal.
Armáda v současné době také uvažuje o širší spolupráci při výcviku pilotů nebo při využívání dopravních letadel s Maďarskem, Polskem, Rakouskem a dalšími zeměmi středoevropského regionu.
Čtete také:
