Pavel odložil jmenování Fremra ústavním soudcem, chce prověřit jeho minulost

Prezident Petr Pavel při návštěvě Ústavního soudu

Prezident Petr Pavel při návštěvě Ústavního soudu Zdroj: ČTK / Uhlíř Patrik

Prezident Petr Pavel se rozhodl odložit jmenování Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu, přestože již pro jeho jmenování získal souhlas Senátu. Prezident se rozhodl nejprve prověřit pochyby o Fremrově působení v soudnictví před rokem 1989.

Pavel při návštěvě Ústavního soudu v Brně prohlásil, že nechce nic „lámat přes koleno“. Jak dlouho odklad jmenování potrvá, nechtěl upřesnit. „V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl prezident.

Kritika se na Fremra snáší především kvůli kauze „Olšanské hřbitovy“ z roku 1988. Hlavní tehdejší obžalovaný Alexander Eret tvrdí, že Fremr při obhajobě své kandidatury do Ústavního soudu v Senátu vědomě a opakovaně lhal a musel vědět o tom, že kauzu, kterou tehdy soudil, zmanipulovala komunistická Státní bezpečnost.

Trojici mladíků vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Skupince vyčítala vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech také shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať. Fremr připustil, že StB kauzu zmanipulovala. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. 

Proti jmenování Fremra v otevřeném dopise protestoval také signatář Charty 77 a spoluzakladatel Spolku Šalamoun John Bok. Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů na Twitteru napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil přes sto lidí za emigraci. V osobním dopise Hilšer s další senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou (za ODS) napsali Pavlovi, že přítomnost Fremra na Ústavním soudu je nevhodná.

Ústavní soud nyní prochází velkou personální proměnou. Prezident minulý týden v pátek jmenoval Josefa Baxu novým předsedou soudu. Pavel postupně jmenoval také dva místopředsedy soudu, a to dosluhujícího soudce Vojtěcha Šimíčka a nově příchozí Kateřinu Ronovskou.

Pavel poté navrhl soudkyni Danielu Zemanovou a také ústavního právníka Jana Wintra. S nominacemi uspěl v Senátu, stejně jako později, když navrhl profesorku brněnské právnické fakulty Ronovskou, soudkyni Veroniku Křesťanovou a právě  , bývalého místopředsedu Mezinárodního trestního soudu Roberta Fremra.