Plánované zvýšení důchodů od příštího roku by zřejmě mohla vláda financovat z peněz na privatizačních účtech. Vyplývá to z novely zákona o zrušení Fondu národního majetku ČR (FNM), kterou dnes kabinet schválil. Informoval o tom premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Novela usnadňuje převod peněz mezi tzv. Fondem privatizace a státním rozpočtem. Státní pokladnu by mělo navýšení důchodů stát zhruba na 14,5 miliardy korun. Ve fondu bylo ke konci loňského roku 21,96 miliardy korun. Novelu, kterou ještě musí schválit Parlament a podepsat prezident, kritizuje opozice.
"Myslím si, že ten účet už dávno neměl existovat. Slouží na výnosy z dividend nebo prodej majetku. A ten účet už byl v minulosti používán na převod do státního rozpočtu a ty peníze sloužily na financování důchodů," uvedl Babiš. Dodal, že letos poprvé bude důchodový účet v přebytku a podle současného znění zákona tak nemohou být peníze převedeny do rozpočtu. "A proto navrhujeme tu novelu," dodal premiér.
Fond privatizace jsou fakticky zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy od společnosti ČEZ. Například z předloňského zisku firmy stát dostal loni dividendu 12,4 miliardy korun. Z fondu se financuje například odstraňovaní starých ekologických škod.
Vláda minulý týden schválila, že by od ledna 2019 měly stoupnout důchody seniorům nad 85 let o tisíc korun měsíčně. Návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterou musí ještě schválit Parlament, přináší také změnu v pevné výměře důchodů, jež je pro všechny stejná. Nově by měla odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo nynějších devíti procent. Podle propočtů vlády by měli důchodci dostat od ledna včetně obvyklé valorizace přidáno minimálně 540 korun.
Ministerstvo financí v materiálu upozornilo, že mezi roky 2012 a 2015 klesly zůstatky na účtech fondu o více než 8,8 miliardy korun, tedy o více než 51 procent, na 8,4 miliardy korun. Přitom možné požadavky, které mohou, ale také nemusejí být na základě smluv uplatněny, tvoří zhruba 142,8 miliardy korun. Majetek Fondu privatizace ke konci roku 2016 činil 96,6 miliardy korun. "V případě, že by došlo k neočekávanému výpadku příjmů, nebude ve Fondu privatizace dostatek aktiv pro krytí všech potenciálních závazků a finančních požadavků," upozornilo ministerstvo financí v materiálu.
Ve středu ministerstvo na internetu uvedlo, že vzniká riziko bezúčelného hromadění peněz na privatizačních účtech, protože zůstatky na účtech výrazně převyšují výdaje na ekologické a další privatizační závazky. "Setkala jsem se s kritikou, že přijetím novely vznikne riziko nedostatku prostředků na ekologický a revitalizační program. To je omyl, tyto výdajové tituly z privatizačních účtů budou mít nadále prioritu a v případě potřeby bude naopak možné čerpat na ně prostředky ze státního rozpočtu, což doposud nešlo," uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Novela rovněž snižuje počet výdajů, které bude z fondu možné financovat. Norma vychází z Koncepce stabilizace finančního stavu zvláštních účtů privatizace, kterou předchozí vláda schválila loni v září. Koncepce upozorňovala na to, že příjmy fondu, které jsou z 80 procent tvořeny dividendami společnosti ČEZ, nestačí pokrýt závazky fondu. Ministerstvo financí již v koncepci schválené loni v září proto navrhlo vyřadit z fondu potenciální výdaje na podporu průmyslových zón a výdaje na dotace zasílané státnímu podniku DIAMO k odstraňování následků těžby uranu ve Stráži pod Ralskem. "Oba tituly lze hradit z prostředků ministerstva průmyslu a obchodu," uvedlo tehdy ministerstvo financí.
Dále ministerstvo v novele navrhlo, aby potenciální možnost využít peníze fondu ztratily ministerstvo kultury a státní fondy dopravní infrastruktury a rozvoje bydlení. "U žádného z dotčených subjektů není ke dni předpokládaného nabytí účinnosti zákona znám žádný nárok na finanční prostředky zvláštních účtů privatizace," uvádí materiál. Zákon by měl být účinný od příštího roku.
