Druhý pilíř důchodového systému má tvořit individuální spoření v důchodových fondech soukromých penzijních společností, do nichž by lidé převáděli část svých příspěvků státu, které nyní platí do průběžného důchodového systému.
Lidé se budou moci podle návrhu rozhodnout, jestli z pojistného odváděného státu vyvedou tři procentní body do penzijních fondů a k nim přidají ještě dva procentní body ze svého. Rozhodnutí bude nevratné. Například zaměstnanec s průměrným platem 24 tisíc korun měsíčně tak za rok na soukromý účet uloží 14 400 korun.
Penzijní společnosti budou muset spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli. Pojišťovny budou povinny nejméně 90 procent výnosů z investování aktiv každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů.
Čtěte podrobnou analýzu plánovaných změn:
Výpadek peněz v průběžném penzijním systému chce vláda zacelit zvýšením spodní sazby daně z přidané hodnoty. Na konci července na důchodovém účtu chybělo zhruba 23 miliard korun.
Levice reformu kritizuje – výhodná je prý jen pro nejbohatší
Opozice návrh dlouhodobě kritizuje, při jeho schvalování v dolní komoře dokonce poslanci sociální demokracie rozbalili několikametrový transparent „Stop vládě, která tuneluje lidem penze. ČSSD hlasuje proti.“
„My se obáváme, že skutečně dochází k tunelování penzí. Je to poprvé, kdy se v této zemi privatizuje část státního důchodového systému,“ řekl k tomu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Sobotka zopakoval argumenty své strany o tom, že toto opatření může ohrozit státní vyplácení důchodů. „Tím, že vláda vyvede peníze ze státního penzijního systému do soukromých fondů, vlastně trvale destabilizuje naše veřejné rozpočty,“ uvedl. Ročně to podle Sobotky bude představovat 20 miliard korun. Reforma podle ČSSD pomůže jen deseti procentům populace s příjmy nad 40 tisíc korun a finančním ústavům, které budou moci nalákat další klienty na nový produkt.
Sobotka také uvedl, že reformní zákony neposkytují dostatečnou garanci na to, že lidé o své úspory nepřijdou. Kalousek ale namítl, že v zákonech je explicitně zakotveno oddělení majetku akcionářů od vkladů klientů, které se v případě krachu společnosti nebudou moci stát předmětem konkurzu.
Sněmovna schválila i několik zákonů, které s vládní důchodovou reformou souvisí. Například normu, která řeší změny v existujícím doplňkovém penzijním spoření, které bude třetím pilířem důchodového systému. Vláda k penzijní reformě přistoupila kvůli stárnutí populace a rostoucímu počtu seniorů.
Hlavní otazníky: Kolik lidí se zapojí a jak velká jsou rizika?
Penzijní reforma vyvolává v řadách odborníků spíš rozpaky. Není podle nich například jasné, kolik lidí se do reformy zapojí, ani to, zda jejich úspory neznehodnotí dění na akciových trzích.
„Jsme v obavách, jaký bude zájem potenciálních klientů se do toho zapojit,“ řekl ČTK prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. K nezájmu lidí o penzijní reformu podle něj přispělo to, že se na ní nedohodly všechny politické strany a někteří politikové již dopředu avizovali, že budou v budoucnu usilovat o změnu schváleného systému. Celkově však hodnotí přijetí reformy kladně. „Určitě je to dobře s ohledem na to, že to otevírá další možnost, jak posílit úspory na stáří,“ řekl Rusnok.
Expert Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek přijetím reformy naopak nadšený nebyl. „Je vidět, že i lidem mimo odbory, když si provádějí vlastní analýzy, komu se to vyplatí a komu ne, tak je jim zřejmé, že je to nabídka pro tu bohatší část veřejnosti,“ uvedl Samek. Pro naprostou většinu lidí je podle něj řešení schválené sněmovnou rizikové.
Někteří ekonomové upozorňují na nejistotu týkající se vývoje na akciových trzích a v oblasti dluhopisů.
„S těmi změnami, které teď přišly na finančních trzích, tak se domnívám, že penzijní fondy budou v příštích letech zaznamenávat dost možná vysoké ztráty,“ míní třeba ekonomka Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Navíc se v reformě podle ní dublují dva pilíře, které jsou zaměnitelné. Konkrétně jde o nově zaváděné spoření na individuálních účtech a v penzijním připojištění.
