„Palebná síla, tedy majetek pod správou fondů, nebude tak velká, aby mohla uměle snižovat úroky na státních dluhopisech,“ tvrdí hlavní analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. „Velký zájem o vstup do systému se opravdu nedá očekávat, optimisté tvrdí, že do druhého pilíře vstoupí zhruba polovina populace, která měla podle návrhu NERV vstoupit povinně,“ myslí si Procházka.
Češi rádi věří na „bezpečnost“ investic do vládních dluhopisů. Ty však zdaleka bezrizikové být nemusejí, jak ukazují problémy řady zemí Evropské unie.
Podle loňské zprávy OECD mají obyvatelé Česka 84,2 procenta úspor na penzi v dluhopisech, což je nejvíce na světě. Podle údajů Asociace penzijních fondů bylo k 30. září 2011 z naspořených téměř 228 miliard korun v existujících fondech penzijního připojištění dokonce 86,9 procenta alokováno do dluhopisů.
„Náš systém je nejméně diverzifikovaný na světě,“ říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. „Neumím si představit, že bychom byli ochotni vsadit si celoživotní úspory na stáří na to, že to čeští politici nezvorají. Nepřijde mi to jako rozumná investiční strategie,“ dodává Michl.
Od penzijní reformy si slibovaly žně také finanční instituce. Kvůli dobrovolné účasti v novém systému a jeho takzvaném druhém pilíři se bude dopad penzijní reformy na finanční sektor odvíjet primárně od toho, jak silný zájem vzbudí nová úprava podmínek penzijního zabezpečení mezi budoucími penzisty a finančními institucemi, které budou klientům poskytovat své služby.
„Celý ten plán vypadá monstrózně, ale díky dobrovolnosti vstupu do druhého pilíře a postupnému nárůstu majetku fondů nelze čekat zázraky,“ říká Procházka. Dopad na tuzemské finanční trhy tak pravděpodobně nebude příliš velký. „Je možné, že po prvním roce bude v dynamických fondech naspořeno tolik, kolik pošle jeden londýnský fond na pražský trh za pár dnů,“ dodává Procházka.
Důchodová reforma tak startuje v nejméně vhodnou dobu, co se investování týče. Nikdo nyní netuší, jak budou akciové trhy fungovat za deset let.
Existuje i riziko politické, protože ČSSD se netají svým záměrem – v případě vyhraných voleb – reformu zrušit. „To politické riziko tu existuje. Problémem je finanční gramotnost a nedůvěra v soukromé fondy,“ uzavírá Procházka.
Druhý pilíř penzijního systému
Principem druhého pilíře je možnost vyvedení tří procent ze sociálního pojištění na účet u jednoho ze soukromých penzijních fondů pod podmínkou, že občan z vlastních peněz přidá ještě dva procentní body. Penzijní fondy by měly mít čtyři rizikové profily: dynamický, vyvážený, konzervativní a důchodový fond státních dluhopisů, který by 98 procent aktiv investoval do českých státních dluhopisů. Fondem státních dluhopisů tak chtěli politici poskytnout občanům „jistotu“.
