Personální zmatky brzdí rozdělení peněz na vědu

Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně se rozšířil o dva nové pavilony. Vědci tak získali moderní pracoviště pro výzkum biologicky významných molekul, evoluce rostlin, ale i lidské mysli a zdraví člověka. Stavba budov přišla na 440 milionů korun a jejich technické vybavení na 990 milionů korun. Na snímku ze slavnostního otevření 12. září je laborantka v Centrální laboratoři RTG difrakce a Bio-SAXS.

Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně se rozšířil o dva nové pavilony. Vědci tak získali moderní pracoviště pro výzkum biologicky významných molekul, evoluce rostlin, ale i lidské mysli a zdraví člověka. Stavba budov přišla na 440 milionů korun a jejich technické vybavení na 990 milionů korun. Na snímku ze slavnostního otevření 12. září je laborantka v Centrální laboratoři RTG difrakce a Bio-SAXS. Zdroj: CTK

Přešlapování vlády nad výběrem radních vědeckých orgánů a institucí komplikuje práci badatelům i firmám. Dosud se neví, kam příští rok poputuje 900 milionů korun přislíbených vědcům ministrem financí Andrejem Babišem a sto milionů prosazených vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem. Podniky netuší, zda se dostane na projekty, do nichž už s podporou státu investovaly. A ve hře jsou i evropské dotace.

Bělobrádek doplnil vládní radu pro výzkum a vývoj teprve v polovině září. Ta byla přes dva měsíce nefunkční, protože předtím odvolal většinu jejích členů. Navíc v září a říjnu končí mandáty radám klíčových institucí – Grantové a Technologické agentuře. Přestože už od jara jsou na stole jména nástupců, ministři mají nové vedení první z agentur posvětit až tento týden.

Za personální zmatky kritizuje vládu Svaz průmyslu a dopravy. „Reálně hrozí, že rady nebudou schopné plnit své funkce, zejména koncepční roli spočívající v navrhování nových projektů a hodnocení těch stávajících,“ stojí v dopise svazu adresovaném premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, který má deník E15 k dispozici. „Všechno běží, jak má. Některé hysterické výlevy jsou bezpředmětné,“ oponuje Bělobrádek.

Polovinu z přislíbené miliardy by mohla dostat Technologická agentura na podporu společných projektů vědců a firem. Po 150 milionech by připadlo ministerstvům vnitra a školství a zbytek Grantové agentuře. Bez funkčních rad o tom však nelze rozhodnout.

Bělobrádka čeká vedle posouzení udržitelnosti vědecké infrastruktury ještě další obtížný úkol. Do konce roku musí zrevidovat všechny výzkumné organizace podle nových pravidel EU pro veřejnou podporu. Pokud například vysoké škole nebude včas přiznán potřebný status, dosáhne jen na část evropských peněz.

Polovina firem zvýší investice do vývoje

Více investovat do výzkumu a vývoje chce v následujících třech až pěti letech 48 procent českých firem. Největším problémem v nynějším systému státní podpory jsou podle nich nejasné instrukce pro vykazování nákladů. Ukázal to průzkum, na němž se podílela Technologická agentura.

„Společnosti za klíčový faktor pro zvýšení finančních prostředků do výzkumu a vývoje považují možnost využít více druhů podpor. Tedy kombinaci dotací, investičních pobídek, daňových odpočtů a jiných finančních nástrojů a dále dostupnost nejen kvalifikovaných, ale i zkušených pracovníků,“ uvedl Luděk Hanáček z firmy Deloitte, která šetření zajišťovala. Podle něj je nutná změna legislativy, která by spočívala ve zpřesnění a zjednodušení prováděcích instrukcí.

Hlavním problémem je daňová nejistota. Stěžejním faktorem v rozhodování podnikatelů, zda zvýší investice do výzkumu a vývoje, jsou vedle možnosti získat dotace právě daňové pobídky a daňové odpočty. „Ty jsou ale pro ně rizikové, protože si nejsou jisti, jaký postoj k takovým nákladům zastávají finanční úřady,“ dodal Hanáček.

Při výzkumu a vývoji 83 procent firem spolupracuje se třetími stranami, například s univerzitami či Akademií věd. Nejčastěji jsou to společné projekty. Firmy, které nespolupracující s třetími stranami (sedmnáct procent), mají většinou vlastní vývojové centrum.

Státní podpora otevírá trhy
Obvaz, který hojí infekční rány

Východočeská firma Contipro Pharma vyvíjí s podporou Technologické agentury materiály pro farmaceutický průmysl, především prostředky na hojení ran chronických pacientů. Výsledkem bude speciální patentovaný obvaz, který si poradí se silnou infekcí a umožní rychlé zahojení ran včetně proleženin či bércových vředů. Na trh se dostane až po klinickém testování, které potrvá zhruba tři roky. Žádný podobný produkt se ve světě nevyrábí.
Převodovky pro ropné plošiny

Státní podpora umožnila plzeňské firmě Wikov Gear, jež vyrábí průmyslové převodovky, investovat do vývoje velkých zařízení pro cementárenský průmysl či turbínová soustrojí. Nedávno získala zakázku za stamiliony korun, dodává převodovky na zvedání ropných plošin. „Investice do výzkumu a vývoje jsou základní podmínkou, abychom získali nové zákazníky z oblasti těžby ropy a plynu, energetiky, zpracování surovin a dopravy. Bez státní podpory by to bylo velmi obtížné,“ uvedl technický ředitel Wikov Gear Radovan Rašpl.
Špičkové umělé krystaly

Společnost Crytur navazuje na dlouholetou tradici pěstování a opracování syntetických krystalů v Turnově. Uplatňují se například ve špičkových detektorech ionizujícího záření nebo jako detekční jednotky elektronových mikroskopů. Díky státní podpoře Crytur nedodává zákazníkům pouze krystaly, ale i složitější mechanické a elektronické celky a vstupuje i do LED průmyslu s vlastním patentovým řešením. Rovněž připravuje laserové komponenty pro nejvýkonnější zařízení na světě. Firma naprostou většinu produkce vyváží.