Petr Pavel v Berlíně naléhal na co největší kapacitu německých LNG terminálů

Německý prezident Steinmeier přijal s vojenskými poctami Petra Pavla

Německý prezident Steinmeier přijal s vojenskými poctami Petra Pavla Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Jednání s německým prezidentem Frank-Walter Steinmeierem
Prezident Petr Pavel
Německý prezident Steinmeier přijal s vojenskými poctami Petra Pavla
Německý prezident Steinmeier přijal s vojenskými poctami Petra Pavla
Německý prezident Steinmeier přijal s vojenskými poctami Petra Pavla
14 Fotogalerie
Jan Novotný

Prezident Petr Pavel jednal v úterý s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem o válce na Ukrajině i o energetice. Pavel požádal Němce o co nejvyšší kapacitu terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) tak, aby ho bylo možné posléze dopravovat do Česka. Rozdílné názory obou zemí na energetický mix ale prezidenti při jednání neřešili.

 

Pavel ještě před odletem do Berlína řekl, že cestu chce využít též ke znovunastavení prezidentských vztahů. „Naše ekonomika je velice provázaná s tou německou včetně zahraničního obchodu. Je tu návrh pozvednout tu spolupráci z ministerské úrovně na mezivládní,“ uvedl pak v Berlíně s tím, že by se s německým prezidentem chtěl vídat každoročně.

Ovlivňují česko-německé vztahy rozdílné názory na jadernou energetiku?

Petr Pavel při jednání s německým prezidentem Steinmeierem naléhal na co největší kapacitu německých terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). Podle zdroje E15, který byl přítomen jednání obou delegací, Pavel žádal německou stranu o rozšíření terminálů na zkapalněný zemní plyn tak, aby z nich mohlo čerpat ve větší míře i Česko, které po odchodu od ruského plynu nutně potřebuje zvýšit energetickou soběstačnost.

„Velice oceňujeme novou německou rychlost výstavby LNG terminálů, z nichž budeme s největší pravděpodobností už letos profitovat, a jsme připraveni do projektu v německém Lubminu vstoupit aktivně, pokud si to německá strana bude přát,“ uvedl český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka, který byl součástí české delegace. Česko chce i díky svému zapojení do německého projektu v Lubminu diverzifikovat zdroje energie – s dalšími terminály počítá ještě v Polsku a v Nizozemsku.

Rozdílné názory obou zemí na energetický mix a na budoucnost zejména jaderných elektráren ale prezidenti při jednání neřešili. „Nemáme ale rozdílné výzvy, musíme hledat cesty, jak hospodařit klimaticky neutrálně. Fosilní zdroje energie měly až do loňska v Německu velký význam a přicházely z velké části z Ruska. Tato závislost ale klesla na nulu. To je obrovský výkon. Je pro nás další výzva, jak kapacity energie zorganizovat jiným způsobem. Investujeme do obnovitelných zdrojů a snažíme se fosilní paliva vykompenzovat,“ uvedl po jednání německý prezident Steinmeier.

Pavel o energetické krizi v úterý pozdě odpoledne i s německým kancléřem Olafem Scholzem. „Německo nenechá Českou republiku padnout, pokud jde o dodávky energií,“ řekl prezident o Scholzově postoji k energetické solidaritě.

Jak se mění význam a spolupráce ve střední Evropě kvůli válce na Ukrajině?

Ve střední a východní Evropě podle Petra Pavla vzniká nová dynamika kvůli napadení Ukrajiny Ruskem. „Výrazně se pozvedlo sebevědomí středoevropského regionu. Ale demokratický svět musí být co nejvíce zajedno,“ řekl Pavel s tím, že by nárůst významu střední Evropy neměl ústit v soupeření se starými zeměmi Evropské unie. Podle Pavla je třeba posílit evropskou část NATO a Německo by mělo hrát klíčovou roli při obnově Ukrajiny po válce.

Během vystoupení v Německé společnosti pro zahraniční politiku pak Pavel uvedl, že teď už není třeba nutně vybavit ukrajinskou armádu nejnovějšími bojovými letouny. „Pokud jsme to neudělali dosud, teď už to nemá tak zásadní význam,“ uvedl s tím, že celá západní Evropa hrozbu Ruska podcenila. Podle Pavla není konflikt na Ukrajině jen Putinovou válkou, ale válkou všech Rusů vzhledem k vysoké podpoře ruského prezidenta mezi tamní veřejností.

Německý prezident Steinmeier rovnou nazval útok Ruska na Ukrajinu „brutální  agresivní válkou“, vůbec nešetřil tvrdými slovy, až to skoro vypadalo, že nechce nikoho nechat na pochybách, že Německo po dlouhé éře proruské politiky stojí právě za Ukrajinou. „Je třeba mnohem více investovat do naší vlastní bezpečnosti. Neznamená to pouze navýšit německý rozpočet, ale patří k tomu i příspěvky do NATO i zodpovědnost, kterou jsme přijali na území států NATO,“ doplnil Steinmeier.

Podle českého velvyslance v Berlíně Tomáše Kafky Německo považuje Česko za jistou inspiraci v přístupu k rusko-ukrajinskému konfliktu. „My jsme byli první zemí, která dodávala těžké zbraně na Ukrajinu v době, kdy některé jiné evropské země pochybovaly, zda nebudou konflikt dodáváním zbraní eskalovat,“ tvrdí Kafka.

Německu naopak toto uvědomění trvalo podle jeho názoru mnohem déle. I proto vznikla u našich západních sousedů za vlády sociálnědemokratického kanceléře Olafa Scholze nová politika nazvaná Zeitenwende. „Němci jsou vděční za to, že jsme měli pro tu jejich debatu pochopení,“ řekl Kafka. O Číně jednal Petr Pavel v úterý i s německým kancléřem Scholzem. 

Mohou se Česko i Německo poučit z ruského příkladu ve vztahu k Číně?

Petr Pavel během jednání s německým prezidentem Steinmeierem také vznesl otázku budoucího vztahu obou zemí k Číně. Podle zdroje E15 přítomného jednání varoval před závislostí na Číně a nabádal Němce k tomu, aby si vzali příklad ze své nedávné závislosti na Rusku. „Musíme vnímat Čínu jako konkurenta, ne jako partnera. Čína bude mít v budoucnu stále asertivnější chování v Africe a Latinské Americe. Čína není náš partner. Musíme si na to dát pozor,“ sdělil Pavel během vystoupení v Německé společnosti pro zahraniční politiku.

Nově velice rezervovaný přístup české zahraniční politiky k Číně a mnohem těsnější partnerství s „čínskou vzbouřeneckou provincií“ Tchaj-wanem však Němci tak úplně nesdílejí. „Musíme být schopni reagovat v případě, že by Čína chtěla zahájit nějakou konfrontaci se Západem. Pokud existuje nějaké poučení z konfliktu na Ukrajině, tak musíme především zůstat jako Evropská unie jednotní ve vztahu k Číně. Jakákoli nejednota nás může oslabovat. Stejně jako nás oslabovala nejednota ve vztahu k Rusku, kdy Putin měl pocit, že si nás díky tomu může dát k snídani,“ řekl velvyslanec Kafka.

Jak zařídit, aby se Česko a Německo ještě více propojily?

Pavel i Steinmeier si uvědomují, že je třeba Česko a Německo propojit ještě třetí dálnicí u Chebu, která by následně měla pokračovat jako D6 přes Karlovy Vary do Prahy.

Dalšími klíčovými infrastrukturními stavbami je rychlodráha z Prahy do Drážďan přes Ústí nad Labem a spojení Prahy s Mnichovem, kde by mělo dojít nejpozději do roku 2030 ke zdvojkolejnění celého úseku z Plzně do Domažlic. „Na tom není žádného sporu a obě strany chtějí všechna tato spojení dokončit co nejdříve,“ uvedl velvyslanec Kafka. Nové tratě by zvýšily kapacitu nejen pro osobní dopravu, ale i pro tu nákladní.

Německo sleduje Pavlův nástup do funkce s optimismem. Deník Süddeutsche Zeitung napsal, že na post české hlavy státu byl zvolen politik „seriózní, konzervativní a otevřený jednání” a „Němci by měli pochopit, jaká se otevírá příležitost”.

Dnešní návštěva českého prezidenta v Berlíně je první od listopadu 2019, kdy se v německé metropoli Pavlův předchůdce Miloš Zeman setkal se Steinmeierem u příležitosti oslav 30. výročí pádu berlínské zdi. Spolu se Zemanem tehdy do Berlína přijeli i prezidenti zemí visegrádské čtyřky.

Poslední bilaterální návštěva českého prezidenta v Berlíně se uskutečnila v září 2018, kdy se Zeman setkal nejen se Steinmeierem, ale i tehdejší kancléřkou Angelou Merkelovou. Spolkový prezident byl naposledy v Česku v srpnu 2021. Steinmeier tehdy do české metropole odcestoval symbolicky vlakem na znamení blízkosti obou hlavních měst. Pavel včera ale přicestoval do Berlína letadlem.