Prezident Miloš Zeman by měl Tomáše Petříčka (ČSSD) jmenovat ministrem zahraničí pravděpodobně během příštího týdne. Konkrétní datum ještě určeno není, řekl novinářům současný náměstek Petříček po zhruba hodinovém jednání s hlavou státu na Pražském hradě. Právem ministra je složit si vlastní tým poradců, dodal Petříček. Počítá do něj se zkušenými akademiky, bývalými diplomaty či aktivními a bývalými politiky. Prezident podmiňuje Petříčkovo jmenování odchodem současného politického tajemníka ministerstva zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD) z úřadu.
Se Zemanem se Petříček podle svých slov shodl na tom, že v případě zahraniční politiky je nutné, aby Česko vystupovalo jednotně. „Samozřejmě se nemusíme ve všem shodovat, lidé mají na věci různý názor. Nicméně jsme si potvrdili, že spolu chceme vést dialog a konzultovat naši zahraniční politiku, abychom skutečně co nejlépe zastupovali zájmy našich občanů ve světě,“ řekl.
Petříček v úterý řekl, že na ministerstvu po jeho jmenování zanikne funkce politického tajemníka, kterou Poche. Europoslanec Poche se jí ujal poté, co ho Zeman odmítl jmenovat ministrem a místo toho pověřil vedením resortu předsedu ČSSD Jana Hamáčka, který je současně ministrem vnitra.
Pro prezidenta je Pocheho odchod z úřadu podmínkou Petříčkova jmenování. „Moje podmínka, a v tom se myslím shoduji i s premiérem, zní: v okamžiku, kdy se stanete ministrem zahraničí, pan Poche odejde z ministerstva zahraničí a nebude vámi jakkoli manipulovat,“ uvedl Zeman v pořadu televize Barrandov, který byl natočen před dnešním setkáním s Petříčkem.
Petříček po schůzce s prezidentem uvedl, že personálním otázkám se bude věnovat po svém jmenování. „Jsem rád, že si prezident vyslechl můj názor, že ministr by si měl složit svůj sbor poradců na základě vlastního uvážení na základě odbornosti konkrétních osob,“ konstatoval. Pocheho jméno konkrétně nekomentoval.
Kandidát ČSSD na ministra dnes se Zemanem hovořil i o konkrétních tématech. „O naší pozici v EU, našich vztazích v rámci NATO,“ řekl. Mluvili i o Africe, rozvojové spolupráci nebo ekonomické diplomacii. V budoucnu chce s hlavou státu hlouběji hovořit o tématech, kde by mohly mít neshody. „Konkrétní témata, kde bychom se neshodovali, jsme detailně nyní neprobírali,“ uvedl. Mohlo by jít o vztahy s některými mimoevropskými zeměmi, dodal.
