Zeman oznámil ztrátu své důvěry v Nejvyšší soud tuto středu v Senátu v souvislosti s neúspěšnou kandidaturou předsedy pražského městského soudu Jana Sváčka na ústavního soudce. Důvodem bylo rozhodnutí jednoho ze senátů Nejvyššího soudu, kvůli kterému nejvyšší státní zastupitelství zastavilo trestní stíhání tří exposlanců ODS, viněných z politické korupce.
„To je katastrofální výrok a tady bych řekl, že se nám vyjevuje, v čem podstatném se bývalý prezident Václav Klaus a dnešní prezident shodují. Naprosto nemají jasno v otázce soudní moci. Jsou prostě zklamáni a rozčileni z toho, když nerozhoduje tak, jak oni si přejí,“ uvedl Pithart.
Má za to, že podle Zemanovy představy předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová opomněla instruovat příslušný soudní senát, jak má rozhodnout. Také podle Brožové Zeman nerespektuje nezávislost soudního rozhodování.
Dalším adeptem na ústavního soudce by mohl být podle ČT expert na evropské právo Jiří Zemánek z právnické fakulty Karovy univerzity. Podle Pitharta je to „velmi seriozní zodpovědný právník a opravdový znalec“.
Výroky o tom, že se Česko díky Zemanovi mění v poloprezidentský stát, přesto Pithart zatím označil za strašení. Zeman totiž podle Pitharta nemá většinu v parlamentu a Strana práv občanů - zemanovci, jejímž je čestným předsedou, se nestane silnou prezidentskou stranou. „Nemyslím si, že budou mít (zemanovci) velký úspěch ve volbách,“ uvedl Pithart, podle něhož výroky představitelů SPOZ nyní spíše posilují pravici.
Před novými uskupeními i zemanovci varovali také místopředseda Sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek i předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). „Ta nová uskupení jsou prostě obrovské riziko. Jsou naprosto nevyzpytatelná a představa, že by se měly stát součástí vlády - pro mě je to hrozivé po tom, co jsem zažil s Věcmi veřejnými,“ uvedl Zaorálek, který SPOZ přejmenoval na „Sdružení ochránců Miloše Zemana“.
