Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepředpokládá, že vláda kvůli zvýšení velkoobchodní ceny plynu pro evropský trh v posledním týdnu znovu zavede plošná opatření, která by zajistila snížení nákladů domácností a firem. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že po plošných opatřeních, která si vyžádala neočekávaná ruská invaze na Ukrajinu, vláda připravila adresná řešení, která jsou pro stát levnější a pro potřebné přínosnější. Plošná opatření jsou podle něj relativně rychlá, ale nepřesná.
„Každé dění na Blízkém východě, a to určitě není stabilní oblast, má dopad na Evropu nebo na svět jako takový. To, že je během jednoho týdne nějaký výkyv cen, například plynu, tak proti tomu, co bylo v roce 2022, je to nízko,“ uvedl Stanjura. Dodal, že ani kdyby byla situace dlouhodobá, nepředpokládá plošné zavedení příspěvku na energie. „Plošná opatření jsou relativně rychlá, ale finančně náročná a veřejné peníze pak inkasují i ti, kteří tu pomoc nepotřebují,“ doplnil ministr. Za letošní rok podle něj ze státního rozpočtu na podporu energií půjde 110 až 120 miliard korun.
V příštím roce Stanjura u hladiny nízkého napětí očekává ceny elektřiny stejné nebo nižší než letos. Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už dříve řekl, že si Češi za elektřinu následující rok pravděpodobně připlatí, a to nejvýše do deseti procent. Důvodem pro to podle něj bude hlavně znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje energií. „Nedá se říct, že se nikomu nezvedne výrazně cena, bavíme se o průměru,“ dodal v neděli Stanjura.
Předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl v ČT uvedl, že znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje se bude v příštím roce na nárůstu inflace podílet desetinami procenta, další desetiny připadnou na opatření z konsolidačního balíčku, míní. „Kdyby platilo, že ceny energií pro domácnosti vzrostou o deset procent, tak díky váze elektrické energie ve spotřebitelském koši by ten přímý dopad byl okolo 0,4 procenta. Ale jsou jiné úvahy o tom, jestli nepoklesne dál silová složka, která vykompenzuje i části, které se přenášejí na zaměstnance a na firmy,“ řekl Hampl.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pátek překročila 56 eur (téměř 1400 korun) za megawatthodinu (MWh), dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce února. Od začátku týdne do pátku vzrostla zhruba o 45 procent. Vzhůru ji tlačí příchod chladnějšího počasí a nejistota ohledně dodávek. Za obavami stojí ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem, poškození podmořského plynovodu spojujícího Finsko a Estonsko a přetrvávající hrozba stávky v australských závodech produkujících zkapalněný zemní plyn (LNG).
Ve čtvrtek cena plynu stoupla zhruba o 15 procent. „Je třeba počítat s tím, že jakmile udeří mrazy, před kterými jsme poslední dobou varováni, tak se cena zvedne ještě více,“ sdělil v reakci na čtvrteční růst Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz. „Ve spojení s počasím je nutné počítat s velmi nestabilními cenami,“ míní.
