Po zásahu v ČKD Praha DIZ obvinila policie 22 lidí, měli připravit stát skoro o miliardu
Policie obvinila 22 lidí ze zkrácení daní nejméně o 850 milionů korun, z praní špinavých peněz na zahraničních účtech a z účasti na organizované zločinecké skupině. Na webu pražského vrchního státního zastupitelství to uvedla dozorující státní zástupkyně Petra Ullrichová. Z okolností případu je zřejmé, že kauza souvisí s předchozím prověřováním strojírenské firmy ČKD Praha DIZ, která se mimo jiné podílela na stavbě pražského tunelu Blanka.
"Do účetnictví daňového subjektu, české obchodní společnosti, zaúčtovali fiktivní faktury, které následně uplatnili v přiznáních k dani z přidané hodnoty a v přiznáních k dani z příjmu právnické osoby. Tímto jednáním měli zkrátit daň z přidané hodnoty nejméně o 441 298 622 korun a daň z příjmu nejméně o 408 130 658 korun," napsala Ullrichová.
Finanční prostředky získané daňovou trestnou činností prý skupina následně buď vybírala v hotovosti, nebo je poukázala na zahraniční bankovní účty. Za krácení daní ve spojení s gangem působícím ve více státech hrozí obviněným pět až deset let vězení.
Šéfka pražského vrchního státního zastupitelství Lenka Bradáčová pro ČTK dodala, že z 22 obviněných lidí jich policie 21 zadržela.
Jména obviněných státní zástupci nespecifikovali. Podle serveru iDNES.cz policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zadrželi například bývalého generálního ředitele firmy Jana Musila či manažera Karla Kloboučníka.
Protikorupční policie zasahovala přímo v sídle ČKD Praha DIZ kvůli podezření z krácení daní už před dvěma lety, kdy firma patřila miliardáři Petru Speychalovi. Podle tehdejších informací médií dlužila na daních 791 milionů korun a kriminalisté dlouhodobě prověřovali, zda z firmy nemizí nezdaněné stamiliony do daňových rájů. Speychala předtím policie v roce 2014 zadržela v souvislosti s údajným krácením daní a vydáváním fiktivních faktur. Po podání vysvětlení byl ale podnikatel propuštěn bez obvinění.
Po Speychalovi se stal majitelem firmy Robert Wolf. Zásah policistů z roku 2016 kritizoval jako snahu rozprášit ČKD kvůli tomu, že společnost si vůči Praze nárokovala pohledávky vzniklé při pracích na tunelu Blanka. Věřitelé loni firmu poslali do konkurzu.
ČKD Praha DIZ byla jednou z firem holdingu ČKD Group, ovládaného miliardářem Petrem Speychalem. Ten stojí také za Sportovním holdingem Praha, který dříve ovládal hokejovou Spartu či vlastnil basketbalový Nymburk. Loni v červnu se jako nový vlastník firmy přihlásil její generální ředitel Robert Wolf, který tehdy tvrdil, že firma je stabilizovaná, platí mzdy, odvody a veškeré náklady. Wolfa nyní uvádí jako stoprocentního majitele také databáze Prodata. Městský soud v Praze přitom zahájil už začátkem června 2016 s ČKD Praha DIZ insolvenční řízení, v září byl prohlášen úpadek firmy. Sama společnost se koncem srpna k řízení připojila. Insolvenčnímu správci se přihlásilo 542 věřitelů s celkovými pohledávkami 7,25 miliardy korun, z toho bylo uznáno 2,5 miliardy. Koncem června 2017 pak Městský soud v Praze prohlásil na majetek firmy konkurz. V sídle společnosti už v polovině května 2016 zasahovala protikorupční policie, média tehdy psala, že ČKD Praha DIZ dluží na daních 791 milionů korun. Kvůli podezření z daňových podvodů byly následně firmě obstaveny bankovní účty. Policie podle informací tisku Speychala a skupinu asi 70 lidí okolo něho podezírala, že v komplikované síti obcházeli placení daní. Dnes policisté obvinili 22 lidí ze zkrácení daní nejméně o 850 milionů korun, z praní špinavých peněz na zahraničních účtech a z účasti na organizované zločinecké skupině. Z okolností případu je zřejmé, že kauza souvisí s ČKD Praha DIZ. Akciová společnost byla do obchodního rejstříku zapsána v říjnu 1990. Jádrem podnikání byly dodávky technologických investičních celků nebo jejich částí, vedle dopravních staveb a další infrastruktury šlo o dodávky pro energetiku nebo petrochemický průmysl. V minulosti se firma například podílela na stavbě ropovodu IKL. ČKD Praha DIZ je z posledních let známá především jako dodavatel technologické části tunelového komplexu Blanka. Už před ním se firma podílela na dodávkách technologií pro pražské tunely i další části městského okruhu. Působila i na řadě staveb pro pražskou hromadnou dopravu, byla například subdodavatelem pro trasy A a C podzemní dráhy, dodávala i zařízení měníren a transformátorových stanic pro tramvajové tratě. O firmě se začalo více hovořit v únoru 2015 v souvislosti s poškozenými kabely v tunelu Blanka, které dodala. Kvůli tomuto poškození, jež vyústilo v další odklad otevření tunelového komplexu, se představitelé města, Metrostavu a ČKD Praha DIZ dostali do ostrých sporů o to, kdo je za něj odpovědný. V únoru 2016 řekl náměstek pražské primátorky Petr Dolínek, že firmy ČKD Praha DIZ a IDS (tato společnost řídila pro město výstavbu Blanky) podaly k rozhodčímu soudu žaloby na Prahu kvůli neproplaceným fakturám. ČKD Praha DIZ chtěla po městě nejprve 779 milionů korun, částku ale postupně zvýšila až na 1,676 miliardy korun. Kvůli sporným pohledávkám ČKD Praha DIZ koncem května 2016 vypověděla Praze smlouvu a přestala se o Blanku, která byla zprovozněna v září 2015, starat. Arbitrážní soud v srpnu 2016 rozhodl, že Praha nemusí ČKD Praha DIZ zaplatit zhruba 1,7 miliardy korun, které firma požadovala za práce na tunelu. Na toto rozhodnutí ale ČKD DIZ podala žalobu. Městský soud v Praze zahájil začátkem června 2016 s ČKD Praha DIZ insolvenční řízení, v září byl prohlášen úpadek firmy. Sama společnost se koncem srpna k řízení připojila. Insolvenčnímu správci se přihlásilo 542 věřitelů s celkovými pohledávkami 7,25 miliardy korun, z toho bylo uznáno 2,5 miliardy. Koncem června 2017 pak Městský soud v Praze prohlásil na majetek firmy konkurz. Letos v únoru se v médiích objevily informace, že místo továrních hal ČKD Praha DIZ vznikne ve Vysočanech více než tisíc bytů. Do roku 2022 je chce postavit developerská firma Pankrác, která patří miliardáři a bývalému tenistovi Milanu Šrejberovi. Haly chce developer do konce roku zbourat. Na jejich místě budou kromě bytů stát i obchody, kanceláře a 720 podzemích parkovacích stání, mezi domy mají být zelené parky. |
