„Ve všech částech světa vidíme zrychlující se tendenci států i nestátních subjektů k likvidaci prostoru pro občanskou společnost, potlačování svobody médií a internetu, omezování vlivu opozice a v nejextrémnějších případech zabíjení lidí či jejich vyhánění z domovů,“ uvedl ministr John Kerry v úvodním slovu ke zprávě.
Mezi zeměmi, které jsou v dodržování lidských práv největšími hříšníky, figurují tradičně Severní Korea, Čína, Kuba, Súdán či Írán. Havaně a Teheránu se nevyhnula americká kritika bez ohledu na to, že k oběma zemím razí prezident Barack Obama vstřícnější přístup, než prosazoval Washington v minulých letech.
Rusko, s nímž mají USA v poslední době napjaté vztahy, se dočkalo kritiky za potlačování krymských Tatarů a proukrajinských aktivistů na anektovaném ukrajinském poloostrově.
Zpráva také připomíná Zemanovo vystoupení 17. listopadu na Albertově po boku šéfa extremistického Bloku proti islámu Martina Konvičky
Česko je ve zprávě zmiňováno zejména v souvislosti s „diskriminací a násilím vůči romské populaci“, která „zůstává vážným problémem“. Ve světle současné migrační vlny pak podle Washingtonu v zemi loni „zesílily protimuslimské nálady“. Zacházení se zadrženými migranty a žadateli o azyl bylo podle USA vnímáno kriticky. Problémem jsou rovněž veřejné projevy některých politiků či dalších představitelů veřejného života, kteří podle dokumentu podněcují k negativnímu vnímání menšin a migrantů.
Americké ministerstvo zahraničí v dokumentu podobně jako v předchozím roce zmiňuje sporné názory prezidenta Zemana, jmenovitě pak jeho prohlášení o tom, že muslimští uprchlíci nebudou respektovat místní zákony a zvyklosti a místo nich budou chtít zavést islámské právo šaría. Zpráva také připomíná Zemanovo vystoupení 17. listopadu na Albertově po boku šéfa extremistického Bloku proti islámu Martina Konvičky.
Za další významné neduhy v Česku považují Američané korupci na úřadech, ačkoli země v jejím potírání podle zprávy učinila pokrok. Přetrvávajícím problémem je také týrání a zneužívání dětí, se kterým se ročně podle nevládních organizací v různé podobě setká 40 tisíc dětí.
