Podmínky převodu budov na Hradě jsou protizákonné, tvrdí kardinál Vlk

Mockerovy domy (vlevo) a Jiřský klášter (jeho vstupní část je objekt druhý zleva) na Pražském hradě. Vpravo je bazilika svatého Jiří.

Mockerovy domy (vlevo) a Jiřský klášter (jeho vstupní část je objekt druhý zleva) na Pražském hradě. Vpravo je bazilika svatého Jiří. Zdroj: ctk

Mockerovy domy na Pražském hradě
Mockerovy domy (vlevo) a Jiřský klášter (vpravo) na Pražském hradě
2
Fotogalerie
Prezident Miloš Zeman a pražský arcibiskup Dominik Duka na Pražském hradě podepsali memorandum o převedení Jiřského kláštera a Nového probošství církvi. Podmínkou dohody je, že obě památky budou do pěti let opravené a církev se vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu. Podmínky memoranda ale tvrdě kritizoval kardinál Miloslav Vlk. Podle něj jsou protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy.

„Uspořádání vlastnických a užívacích práv by mělo být podle memoranda do 31. ledna 2016 takové, že Metropolitní kapitule bude vydán objekt Nového probošství a Náboženské matici objekt kláštera sv. Jiří,“ uvedlo v tiskové zprávě pražské arcibiskupství.

„Bazilika sv. Jiří a kostel Všech svatých budou užívány církví k liturgickým účelům, Mladotův dům bude nadále užíván Metropolitní kapitulou v rámci již existující výpůjčky a budova Starého probošství bude kapitulou užívána do té doby, než své sídlo přesune do Nového probošství,“ stojí dále v textu. Mladotův dům bude mít církev vypůjčena do roku 2109 s opčním právem na prodloužení o dalších 99 let.

Duka také vyjádřil podporu tomu, aby noví majitelé učinili závazek, že objekty Jiřského kláštera a Nového probošství do pěti let od nabytí zrekonstruují. Dnes jsou podle něj ve velmi neutěšeném stavu. Pražský arcibiskup také podpořil to, že se původní vlastníci církevního majetku vzdají svých restitučních nároků k ostatním objektům na Pražském hradě.

Právě to dnes ostře kritizoval kardinál Vlk. „Já mám na mysli to, že zákon o restitucích nestanoví žádné takové podmínky, jako že nabyvatel musí objekt opravit, nebo že nesmí žádat další objekt, na který má ze zákona právo. Takové podmínky jsou protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy,“ napsal.

Znalec církevních dějin Jaroslav Šebek považuje dohodu za velký ústupek církve. „Vzdali se těch objektů, které mohly být využity komerčněji. V tomto smyslu církev jednoznačně tahala za kratší provaz,“ sdělil Šebek. Podmínky memoranda jsou podle něj jednoznačně výhodnější pro stát. Proto ho nepřekvapila ani nesouhlasná reakce kardinála Vlka.

Vlk kritizoval jiné restituce
Vlk některé aspekty církevních restitucí kritizoval už v minulosti. Tvrdil například, že církev porušila vlastní předpisy, když se dostatečně nepostavila proti tomu, aby zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi přijatý v roce 2012 výslovně vyloučil svatovítskou katedrálu z restitucí. „Když strana církevní, zodpovědná za majetek zjistila, že v zákoně je onen přílepek, a nic proti tomu neudělala… porušila povinnost využít využití všech dostupných právních prostředků za účelem znovunabytí církevního majetku,“ napsal tehdy Vlk.
Dříve kritizoval také dohodu o společné správě katedrály svatého Víta, kterou v květnu 2010 podepsali jeho nástupce v úřadu pražského arcibiskupa Duka a tehdejší prezident Václav Klaus. Duka ovšem uvedl, že za dohodou mezi arcibiskupstvím a Hradem o společné správě katedrály pevně stojí.

Církev nechtěla jitřit emoce

Předpokládá, že vyjednávací tým arcibiskupa Duky ustoupil, aby předešel dalším debatám o vlastnictví budov na Hradě. „Má interpretace je, že církevní představitelé nechtěli jitřit emoce kolem areálu Pražského hradu, protože samozřejmě je to symbolický areál,“ míní historik. Doplnil, že dokladem slabšího postavení církve v jednáních je i to, že se zavázala opravit památky na vlastní náklady. „Je otázka, kde církev ty peníze sežene, s jakými institucemi bude vyjednávat,“ poznamenal.

Jednání o majetkovém vyrovnání s katolickou církví se na Hradě vedla několik let. Některé žádosti o navrácení budov Kancelář prezidenta republiky odmítla s vysvětlením, že změna vlastníka by mohla ohrozit bezpečnost hlavy státu. Církev původně usilovala například o Mladotův dům, Staré probošství, šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky.

Navracení nemovitostí na Hradě církvi v minulosti opakovaně kritizoval současný premiér Bohuslav Sobotka, který požadoval vynětí areálu Pražského hradu z církevních restitucí. Na dotaz, zda takový postoj zastává i dnes, zatím nereagoval.

Profily vracených nemovitostí
Bazilika a klášter sv. Jiří
- Jde o druhý nejstarší pražský kostel a jednu z nejvýznamnějších románských památek v Česku. Leží na východní straně náměstí U Svatého Jiří.
- V hlavní lodi kostela jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.
- Kostel byl založen kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. V roce 925 v něm byly uloženy ostatky kněžny Ludmily, babičky svatého Václava a první české mučednice. Při založení kláštera v roce 973 byl kostel přestavěn na trojlodní baziliku v raně románském slohu. Dnešní podobu s dvojicí věží získal během přestavby po ničivém požáru v roce 1142. V první polovině 13. století byla ke kostelu přistavěna kaple svaté Ludmily s jejím hrobem. V období raného baroka kostel získal výrazné průčelí, a přestavby se dočkal také celý klášter. Začátkem 18. století byla ke kostelu připojena barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. Za vlády Josefa II. klášter přechodně sloužil armádě. Posléze musel být rekonstruován s cílem navrátit mu románskou podobu.
- V letech 1969 až 1975 byl klášter upraven pro expozici starého českého umění Národní galerie.
Mockerovy domy
- Jde o soubor novogotických domů (čp. 34, 35 a 36) na severní straně náměstí U Svatého Jiří. Jsou známy také jako Nové proboštství.
- Vyrostly kolem roku 1880 podle projektu architekta Josefa Mockera na místě původní renesanční zástavby. V 80. letech minulého století byly upraveny na restaurace a jídelnu pro pracovníky prezidentské kanceláře.