Podmínky pro migranty se prý v Česku zlepšily, vázne ale komunikace

Zařízení pro zajištění cizinců Drahonice

Zařízení pro zajištění cizinců Drahonice Zdroj: ctk

Podmínky v zařízeních pro zajištění cizinců se podle aktivistů, kteří tam uprchlíky navštěvují, postupně zlepšují. Zadržení ale stále nemají dost informací a nevědí, v jakém je jejich případ stádiu a kdy budou propuštěni, řekli evangeličtí faráři Mikuláš Vymětal a Alexandr Flek. Oba do zařízení za běženci jezdí, jako duchovní mohou i dovnitř do areálu tábora.

V Česku fungují tři detenční zařízení. V Bělé Jezové je nyní 35 lidí. Jsou tam rodiny s dětmi. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a ombudsmanka Anna Šabatová po své čtvrteční schůzce řekli, že zmizí ostnatý drát kolem tábora a ostraha bude v civilu, ne v uniformách. Ve Vyšních Lhotách je obsazeno 74 ze 452 míst. V Drahonicích je 94 mužů, kapacita je 240 míst.

V drahonickém zařízení začaly čtyři desítky zadržených držet v úterý hladovku. Protestují tak proti prodloužení svého zajištění. Podle Fleka je nyní bez jídla 39 osob, Pijí prý už jen vodu. Tři muži zkolabovali, dodal farář.

Podle aktivistů se situace v táborech proti stavu před pár měsíci, kdy byla centra přeplněná, zlepšila. Míní, že pomohla kritika některých ministrů, ombudsmanky i komisaře OSN. Kritici mluvili například o tom, že podmínky a přístup k uprchlíkům v Česku neodpovídají 21. století.

„Je tu materiální zlepšení. Uprchlíci v Bělé byli nahuštěni. Zpočátku dostávali k obědu tři krajíčky chleba a kostku sýra, zabalené v igelitu. Několik dní neměli teplé jídlo. V Drahonicích mají topení, oblečení, šampon. K dispozici je i sportoviště,“ popsal Vymětal. Dodal, že se na schůzkách v táborech setkávají se „vstřícným a slušným jednáním a s úctou“ běženců.

Problémy se soukromou ochrankou

Podle farářů se personál k uprchlíkům chová hezky. Potíže bývají spíš s přístupem najaté soukromé ochranky. „Někteří mluvívají o lidech ošklivě, třeba jako o čmoudech. Chovají se k nim mazácky, je tam i trochu násilí,“ uvedl Vymětal.

Největší problém podle obou duchovních je ale to, že zadržení nemají žádné informace o svém dalším osudu. Netuší, kdy budou propuštěni a nevědí, v jakém stádiu je jejich případ. Rozhodnutí a dokumenty dostávají v češtině. Nejvíc se prý obávají toho, že je Česko vrátí do vlasti.

Chovanec v úterý řekl, že deportace do zemí původu je velmi málo pravděpodobná. „My se nechystáme vracet běžence do Sýrie a dalších zemí z jednoho prostého důvodu, že by se to nezdařilo,“ řekl. Zadržení cizinci dostávají obvykle rozhodnutí o správním vyhoštění. Po propuštění z detenčního centra mají sedm dnů na to, aby Česko opustili.

Členové neformální evangelické farářské iniciativy, dobrovolníci a další aktivisté žádají propuštění uprchlíků. Podle nich cizinci stejně pokračují dál a většinou směřují do Německa či Švédska.