Podnikatelé dostanou dvojnásobné kompenzace. Pomoc zamíří i pořadatelům veletrhů a kongresů

Vláda v pondělí schválila nový systém kompenzací podnikatelům a firmám, které zasáhly dopady koronavirové pandemie. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Kompenzační bonus podnikatelům například stoupne z 500 na 1000 korun denně. Zaměstnavatelé dále získají 500 korun denně na každého zaměstnance. Hlavním kritériem bude v obou případech splnění poklesu tržeb o nejméně 50 procent. Kabinet také schválil podporu veletrhům, kongresům a pořadatelům eventů a žádost o další prodloužení nouzového stavu.
Pro kongresy a veletrhy pak vznikne zvláštní program. Vláda na něj vyčlenila 600 milionů korun. Zájemci o podporu budou muset doložit meziroční pokles obratu za březen až říjen alespoň o 30 procent. Stát jim poskytne pomoc ve výši až 60 procent nepokrytých nákladů. Limit pomoci na jednoho žadatele bude 20 milionů korun.
Pomoc podnikatelům ve veletržním, kongresovém a eventovém průmyslu se bude vztahovat k období 1. března až 31. října. Budou o ni moci žádat soukromé firmy i ty s majetkovou účastí státu, kraje či města, které byly původní verzi z programu vyloučeny. Společnosti patřící pod kraj nebo město budou mít ale nárok na podporu jen ve výši 40 procent nepokrytých nákladů. Bez ohledu na vlastníka bude muset být ztráta za rozhodné období snížena o dotace z dalších programů veřejné podpory jako COVID nájemné či COVID kultura.
„Nový systém přinese rychlejší pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují. Znamená také více peněz poškozeným živnostníkům a podnikatelům. Jeho pilířem budou programy, které se osvědčily a které fungují. Tyto programy by měly být rozšířeny a otevřeny většímu počtu subjektů. Naopak programy, které se ukázaly jako problematické, budou utlumeny,“ uvedlo MF.
Kopenzační bonus na dvojnásobku
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou tak moci žádat o bonus 1000 korun denně místo dosavadních 500 korun. Podmínkou bude pokles tržeb. K této změně je ale potřeba přijmout novelu zákona o kompenzačním bonusu.
Z vládního materiálu vyplývá, že podpora bude zaměřená na firmy a podnikatele, u kterých došlo v rozhodném období k poklesu tržeb o 50 a více procent. Podpora bude poskytována nejdříve od letošního února. „Podpora ze stávajících speciálních COVID programů jako je COVID - ubytování, COVID - nájemné, COVID - sport bude poskytnuta nejdéle za období, které bude ukončeno k 31. lednu 2021,“ uvádí materiál.
Nový systém by měl podle ministerstva financí pomoc dostat k podnikatelům rychleji a ve větším objemu. Základem podpory budou programy, které se osvědčily a fungují. Ty se zároveň rozšíří. „Naopak programy, které se ukázaly jako problematické, budou utlumeny,“ uvedlo ministerstvo financí.
Zároveň bude pokračovat program Antivirus a zaměstnavatelé také bude nadále získávat podporu na základě počtu zaměstnanců, a to 500 korun za jednoho zaměstnance a den. Současně bude muset být opět splněna podmínka poklesu tržeb o minimálně 50 procent.
Z programu Antivirus stát proplácí příspěvkem A celé mzdy s odvody do 50.000 korun v zavřených provozech a 80 procent náhrady lidí v karanténě do 39.000 korun. Příspěvkem B úřady práce dorovnávají 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin do 29.000 korun.
Podle původních evropských pravidel měl program Antivirus fungovat nejvýš rok. Evropská komise ale lhůtu prodloužila do konce roku a zvýšila i celkovou částku, kterou mohou firmy získat. Antivirus tak může vláda znovu prodloužit.
Nouzový stav pošesté
Vláda se na svém pondělním zasedání také dohodla, že požádá sněmovnu o další prodloužení nouzového stavu, a to opět o dlaších 30 dní. Kabinet tak činí už pošesté. V minulých případech podpořili menšinovou vládu ANO a ČSSD při prodlužování stavu nouze poslanci KSČM, kteří ji v dolní komoře tolerují. Širší vedení komunistů ale v pátek doporučilo poslancům tentokrát pro prodloužení nehlasovat.
V neděli jednal o podpoře premiér Andrej Babiš (ANO) s předsedy Pirátů a STAN Ivanem Bartošem a Vítem Rakušanem.
Opozice žádá širší otevření škol, zvýšení motivace lidí k testování či zlepšení systému kompenzací. Chce také, aby vláda předložila speciální zákon, nebo změnila dosavadní legislativu tak, aby nouzový stav nebyl pro opatření nutný.
Nouzový stav platí při nynější vlně epidemie od 5. října, v polovině února bude jeho délka činit 132 dnů. Je to dvojnásobek oproti délce nouzového stavu, který platil při loňské jarní vlně covidu.
Úpravy legislativy tak, aby nebylo potřebné prodlužování nouzového stavu, budou probírat špičky sněmovních stran na úterní schůzce. Podle Hamáčka by se mohlo rozhodnout, zda se půjde cestou zvláštního pandemického zákona, nebo změnou krizových zákonů.
Vláda také posuzuje návrh ministerstva školství, který by za používání testů na covid umožnil návrat žáků a studentů do škol, kam nyní mohou pouze první a druhé ročníky základních škol, a také návrh na finanční motivaci lidí, aby se nevyhýbali karanténě nebo izolaci.