Žádost vlády ANO a ČSSD o souhlas poslanců s prodloužením nouzového stavu má prozatím malé šance na úspěch. Kabinetu vypověděli poslušnost komunisté, protože nesplnil jejich podmínky. Ty si však kladou i další strany. V kuloárech se hovoří o možné pomoci Pirátů. Poslanecká sněmovna má o opatření jednat příští čtvrtek. Nouzový stav platí do 14. února.
Obě koaliční formace mají celkem 93 poslanců. Premiér Andrej Babiš (ANO) tedy potřebuje alespoň osm hlasů z opozičního tábora. Jednáním se všemi stranami v dolní komoře parlamentu pověří ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), který není členem žádné strany a ani poslancem.
„Můžeme o prodloužení nouzového stavu diskutovat, pokud bude vláda konečně ochotna jednat v zájmu občanů a přistoupit na naše návrhy,“ uvedl šéf Pirátů Ivan Bartoš. Dodal, že premiér Babiš se však na stranu neobrátil. „O dalším postupu budeme detailně jednat s hnutím Starostové a nezávislí,“ podotkl Bartoš s poukazem na volební koalici obou uskupení.
Piráti podmiňují souhlas s žádostí vlády dostatečnými kompenzacemi pro koronakrizí zasažené lidi a firmy. Dále chtějí jasná pravidla pro školy, která by jejich ředitelům umožnila výuku i jinak než distančně. Trvají také na schválení pandemického zákona, který by byl šetrnější k právům a svobodám občanů než nouzový stav.
Svoje představy má i trojkoalice ODS, lidovců a TOP 09. Hned po víkendu zasedne její Anticovid tým. „Důvody ke změně dosavadního postoje ODS ale žádné nejsou. Vláda působí rezignovaně a sám ministr zdravotnictví říká, že opatření nefungují,“ řekl předseda občanských demokratů Petr Fiala. Strana mimo jiné požaduje snazší a rychlejší odškodnění podnikatelů nebo urychlení očkování.
K Babišovi se staví zády i SPD. Trvá na tom, že nouzový stav by dál pokračovat neměl. „Opakovaně vládě navrhujeme, aby navrhla novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, který umožňuje chránit ohrožené a rizikové skupiny bez plošného vyhlašování nouzového stavu,“ uvedl lídr SPD Tomio Okamura.
Neprodloužení nouzového stavu by podle premiéra Babiše znamenalo kolaps zdravotního systému, nekontrolované šíření epidemie a nárůst úmrtnosti. „Nemůžeme si dovolit zrušit nouzový stav, protože bychom pak nemohli nasadit armádu a dobrovolníky. Znamenalo by to úplnou katastrofu pro náš zdravotnický systém,” tvrdí Babiš.
Vojsko přitom v minulosti pomáhalo složkám Integrovaného záchranného systému při povodních, odstraňovalo i jejich následky, aniž by platil nouzový stav. Posilovalo i policii. O nasazení armády rozhoduje podle zákona většinou vláda na návrh ministra vnitra.
Kabinet se až dosud opíral o KSČM, která drží menšinovou sestavu ANO a sociální demokracie u moci a od loňského jara jí pomáhala se schvalováním a prodlužováním nouzového stavu. Širší vedení komunistů však otočilo. Shodlo se na tom, že nutná opatření proti šíření epidemie může vláda vyhlásit i bez toho, aby nouzový stav nadále trval. KSČM uvedla, že kabinet naprosto ignoroval její požadavky, kterými podmínila souhlas s posledním prodloužením nouzového stavu. Vyhlášen byl loni 5. října.
