Podporu vědy a výzkumu strany řeší jen obecně

Vědci z Centra materiálového výzkumu Vysokého učení technického v Brně (VUT)

Vědci z Centra materiálového výzkumu Vysokého učení technického v Brně (VUT) Zdroj: ctk

Pavel Otto
Doslova popelkou je ve většině programů podpora vědy, výzkumu a inovací. Třeba ČSSD této oblasti věnuje jen jednu větu, která bez jakékoli konkretizace hovoří o „posílení“. Komunisté přidali alespoň číslo. Rozvoj vědy zajistí na „relativní úrovni srovnatelné s nejvyspělejšími státy ve výši tří procent HDP“.

SPOZ věnuje bádání dva odstavce. I ona slibuje zvýšení investic, ale zasadí se i o „principiálnější kontrolu jejich vynakládání“.

„Nezávislost při udělování grantů a při vyhodnocování jejich efektivnosti musí být spojena s mnohem větší veřejnou kontrolou,“ píše se v programu zemanovců. Ti zdůrazňují i lepší spolupráci vědeckých pracovišť s podnikateli doma i v zahraničí.

TOP 09 připomíná, že v minulém volebním období se navzdory úsporným opatřením každoročně dařilo výdaje na vědu a výzkum zvyšovat, v čemž chce strana pokračovat.

Nejobsáhleji rozebírá toto téma hnutí ANO. Zdůrazňuje důležitost aplikovaného výzkumu v přírodovědných a technických oborech a propojení vědeckých institucí s firmami.

„Česká republika potřebuje podporu oborů s bezprostředními možnostmi aplikace, jako jsou biotechnologie, nanotechnologie, biochemie, medicína, informatika nebo strojírenství. Neméně jsou však potřebné i společenskovědní disciplíny,“ píše ve svém programu strana Andreje Babiše. I ta usiluje o změny v systému hodnocení a financování vědců a posílit jejich odpovědnost za dosažené výsledky.