Růst u firemních daní podle ministerstva financí odráží oživení ekonomické činnosti. U DPH postupně odeznívají jednorázové vlivy, například loni zadržené nadměrné odpočty DPH. Dosud byl totiž výběr DPH v meziročním srovnání nižší.
Ministerstvo rovněž ve čtvrtek v souvislosti s daty o státním rozpočtu informovalo, že by obce a kraje měly na konci roku dostat z DPH 92,6 miliardy korun, což by bylo o 0,3 miliardy více, než MF plánovalo.
Ztrátu Finanční správa registruje ke konci září u daně z příjmu fyzických osob placené na základě daňového přiznání. Zatímco loni byl výnos daně více než jedna miliarda korun, letos je ztráta přes půl miliardy. Důvodem je navrácení slev na dani pro pracující důchodce za roky 2013 a 104 a zavedení školkovného, tedy možnost rodin odečíst z daní náklady na školku.
DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.
Samotný státní rozpočet získal ke konci září z DPH necelých 167 miliard korun. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. V případě DPH dostávají obce 20,83 procenta a kraje 7,86 procenta.
Průběh celostátního inkasa sdílených daní (v mld. Kč):
Od příštího roku by ovšem měly příjmy krajů z DPH stoupnout. Vláda již schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která by měla podíl krajů u DPH zvýšit na 8,92 procenta. V roce 2016 by se tak měly zvýšit daňové příjmy krajů o zhruba 3,5 miliardy korun.
Základem pro výpočet nároku obce nebo kraje je 100 procent celostátního hrubého výnosu daně. Výjimkou je daň z příjmu fyzických osob z podnikání, kde je základem 60 procent z celkového výnosu. U daně z příjmů právnických osob je základ snížen o daň, kdy je poplatníkem sama obec nebo kraj.
