Prezident Miloš Zeman je připraven obrátit se na Ústavní soud, pokud Poslanecká sněmovna přehlasuje jeho veto novely zákona o střetu zájmů. V tiskovém prohlášení to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Předpis, který významně omezuje podnikání ministrů a zjevně směřuje na ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, Zeman vetoval dnes. Je podle něj v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami.
Novela, přezdívaná "lex Babiš" zasahuje podle Zemana do svobody a základních práv jednotlivce. Opětovně o ní budou rozhodovat poslanci, zástupci většiny stran už vyjádřily vůli veto přehlasovat. "V případě, že Sněmovna přehlasuje veto, je prezident připraven obrátit se na Ústavní soud, aby definitivně rozhodl o případném nesouladu novely s ústavou," uvedl Ovčáček.
Prezident podle Ovčáčka vycházel při rozhodování o vetu z odborných posudků, které upozorňovaly "na nesoulad normy s Listino základních práv a svobod". Babišovy firmy by v případě platnosti novely přišly například o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš vítá dnešní rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana vetovat novelu zákona o střetu zájmů. Předpis přezdívaný "lex Babiš" omezuje podnikání ministrů a míří právě na vlastníka Agrofertu či mediálního domu Mafra Babiše. Ministr dnes prohlásil, že zákonem se ho všechny ostatní strany snaží dostat z politiky. Podobně jako Zeman pokládá Babiš novelu za protiústavní.
Sněmovna by měla předlohu opětovně posuzovat v lednu. V září ji přijala hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdila předlohu se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců. Předsedové vládní KDU-ČSL a opoziční ODS Pavel Bělobrádek a Petr Fiala se už dřív shodli na tom, že dolní komora by případné veto přehlasovala.
Norma pojednává i o některých médiích. Budoucím členům vlády zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Babišovu skupinu Agrofert spadá mediální dům Mafra, vicepremiér má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.
Kalousek: Přehlasování veta "lex Babiš" je v zájmu demokracie |
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek doufá, že Sněmovna přehlasuje veto zákona o středu zájmů, o němž dnes rozhodl prezident Miloš Zeman. Podle Kalouska je přijetí zákona, který mimo jiné omezuje podnikání vicepremiéra Andreje Babiše (ANO), v zájmu volné soutěže politických stran a v zájmu liberální demokracie. "Já jsme přesvědčen, že Poslanecká sněmovna setrvá na svém názoru, protože je to v zájmu volné soutěže politických stran, tedy je to v zájmu liberální demokracie. Argumenty pana prezidenta jdou zcela proti tomu veřejnému zájmu," řekl. Podle Zemana je předpis v rozporu s českým ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, zasahuje do svobody jednotlivce a jeho základních práv. |
Pasáže novely ostře kritizuje Babišovo hnutí ANO, podle jeho zástupců jsou protiústavní a v rozporu s evropskými pravidly o společné zemědělské politice. ANO uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud. Podle Zemana z rozpravy ve Sněmovně jasně vyplývá, že vybraná ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit. "K tomu ovšem zákon v demokratické společnosti sloužit nemůže," napsal Hamáčkovi.
K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám by podle předlohy neměly přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se ale mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví. Zeman úpravě také vyčítá, že není vhodná. "Schopnost dosáhnout zamýšleného cíle je v podstatě nulová," uvedl.
Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce by se týkala například i budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.
Účinnost ustanovení zvaných "lex Babiš" je vázána na termín vydání zákona ve sbírce. Pokud by poslanci Zemanovo veto přehlasovali, předloha by vstoupila v účinnost patrně na přelomu ledna a února. Zákaz vlastnictví některých médií by ale dopadl až na nově jmenované členy kabinetu.
| Takzvaný "lex Babiš" vyvolal mimo jiné napětí ve vládní koalici |
- Nová právní úprava, nazývaná často "lex Babiš", se začala rodit začátkem letošního roku i v souvislosti s účastí podnikatele Andreje Babiše v politice. To, že místopředseda vlády, ministr financí a šéf hnutí ANO zároveň vlastní jednu z největších firem v zemi a ovládá i řadu médií (mediální dům Mafra, rádio Impuls, televize Óčko), dlouhodobě kritizuje zejména pravicová opozice. Babiš ale tvrdí, že svůj Agrofert od vstupu do vlády neřídí a v jeho prospěch nevystupuje. - Ještě před novelou zákona o střetu zájmů, která by měla upravit pravidla až pro příští ministry, přitom rozhodovali poslanci o jiném zákonu, který se mohl dotknout Babišova podnikání. V březnu Sněmovna hlasovala o zákonu o veřejných zakázkách, do kterého navrhoval poslanec Martin Plíšek (TOP 09) přidat ustanovení, podle kterého by se o zakázky nemohly ucházet firmy, v nichž vlastní nejméně deset procent člen vlády. - Plíškův návrh podpořila nejmenší vládní strana KDU-ČSL, sociální demokraté stejně jako ANO ale byli proti. "Zdá se, že návrh je v rozporu s evropskými pravidly," řekl tehdy například poslanec ČSSD a současný ministr pro legislativu Jan Chvojka a podobně hovořila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Dolní komora nakonec Plíškův návrh neschválila, pro omezení hlasovali lidovci, poslanci TOP 09, ODS a komunisté. - V září Sněmovna schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády, které zjevně míří na Babiše. Členové kabinetu sice budou moci dál ovládat firmy, společnosti ale nebudou mít přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Omezení mají platit pro společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Zákon také zakazuje budoucím členům vlády, ale i dalším veřejnými činitelům jako jsou poslanci či senátoři provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. - V říjnu zákon projednal Senát, který ho vrátil s úpravami do Sněmovny, která koncem listopadu novelu potvrdila v senátní verzi. Ta mimo jiné odročila z ledna na září účinnost některých nových částí zákona, které například předpokládají, že politici budou dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky. Rozšíří se okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce. - Proti novele ostře vystupovalo hnutí ANO. "Toto je samozřejmě další útok na moji osobu, já říkám, ať poslanec rovnou navrhne zákon, aby Babiš nebyl v české politice, protože k tomu to směřuje," řekl 17. března předseda ANO. Části novely zákona o střetu zájmů jsou podle ANO legislativním zmetkem, mění pravidla hry uprostřed soutěže a odporují ústavě. - ANO ale postupně mírně změnilo rétoriku, doprovázející nesouhlas se zákonem. Zatímco ještě v březnu hovořil Faltýnek v této souvislosti o hrozbě konce koalice, koncem srpna už připustil, že postoj sociálních demokratů a lidovců není důvodem pro zánik vládní sestavy. Po schválení zákona koncem listopadu ANO i Babiš hovořili o možnosti obrátit se kvůli zákonu na Ústavní soud. - Prezident Miloš Zeman po prvním přijetí zákona ve Sněmovně, ohlásil, že normu pravděpodobně nebude vetovat, byť by zákony neměly být přijímány proti jednomu člověku. Po listopadovém schválení zákona Lidové noviny uvedly, že si prezident nechal vypracovat právní analýzu a zvažuje veto zákona. Dnes Zeman zákon vrátil Parlamentu, podle něj je předpis v rozporu s českým ústavním pořádkem. |
