Policie stíhá Vitáskovou kvůli jmenování Vesecké

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková Zdroj: ctk

Předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou viní protikorupční policie ze zneužití pravomoci úřední osoby a z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Trestní stíhání souvisí se jmenováním někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké do nově vytvořené funkce místopředsedkyně úřadu. Podle policistů Vitásková porušila energetický zákon a způsobila státu škodu nejméně jeden milion korun. Úřad s postupem policie nesouhlasí, Vitásková rezignaci nezvažuje.

Vitásková jmenovala Veseckou do funkce místopředsedkyně loni 4. listopadu. „Podle závěrů kriminalistů tak měla jednat zcela v rozporu s energetickým zákonem, neboť Renata Vesecká nesplňuje zákonem stanovenou podmínku pro výkon funkce místopředsedkyně ERÚ - uloženou povinnost mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky a z toho tři roky v řídící nebo vedoucí funkci,“ uvedl mluvčí útvaru Jaroslav Ibehej.

Podle odůvodnění zahájení trestního stíhání Vitásková věděla, že těmto kritériím Renata Vesecká neodpovídá, a svoji pravomoc tak měla šéfka ERÚ překročit úmyslně.

ERÚ i Vitásková ovšem v minulosti několikrát uvedly, že Vesecká podmínku splňuje, protože se zabývala kauzami souvisejícími s energetikou. Vitásková proti obvinění podá stížnost, řekl mluvčí úřadu Jiří Chvojka. „Považujeme to za pokračování zoufalé snahy státního zástupce ospravedlnit květnový zásah v úřadu,“ doplnil.

Policie při květnovém zásahu hledala mimo jiné právě jmenovací dekret Vesecké, z kanceláří si ale odnesla také data z počítačů či různé listiny. Úřad policistům dekret vydal, Vitásková ale počínání dozorujícího státního zástupce Kamila Špeldy označila za šikanu ERÚ. Podobně reagovala i sama Vesecká, podle které byl zásah fraškou. ERÚ a Vitásková proto na konci července podaly proti postupu policie ústavní stížnost.

ERÚ: Výpočet škody nedává smysl

Vitásková je stíhána na svobodě, kauzu dozoruje Okresní státní zastupitelství v Jihlavě. „Teď bude pokračovat vyšetřování, paní Vitásková musí být vyslechnuta jako obviněná. Má právo podat si stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, může navrhovat další důkazy. Nemyslím, že by dokazování bylo nějak náročné, odhadl bych uzavření případu a podání obžaloby na několik měsíců,“ řekl žalobce Špelda.

Vitásková je stíhána na svobodě, kauzu dozoruje Okresní státní zastupitelství v Jihlavě. Výši způsobené škody policie vyvozuje z platu, který Vesecká dostávala, a z povinných odvodů zaměstnavatele za zaměstnance.

„Jde o hypoteticky sečtenou výplatu paní Vesecké, která ale naprosto nedává smysl, protože tam žádný úmysl se obohatit nebo někoho poškodit rozhodně nelze spatřovat,“ reagoval Chvojka. „K žádnému trestnému činu nedošlo, paní místopředsedkyně byla jmenována v souladu se zákonem a tím to pro nás končí,“ dodal.

Vitásková o rezignaci neuvažuje

Mluvčí uvedl, že navzdory posledním událostem Vitásková nepřemýšlí o rezignaci. „Čím více se paní předsedkyni snaží poškodit, tím více je odhodlána vydržet ten tlak a nenechat se zastrašit,“ poznamenal.

V jiném případu, který projednává brněnský krajský soud, čelí Vitásková obžalobě kvůli výstavbě dvou solárních elektráren v Chomutově.

V kauze jde o to, že ERÚ dal elektrárnám za nejasných okolností povolení na provoz, což pak Vitásková potvrdila, ačkoliv prý věděla, že věc je sporná.

Renata Vesecká působí v ERÚ od loňského listopadu
Vizitka advokátky, bývalé nejvyšší státní zástupkyně a současné místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Renaty Vesecké (55): Renata VeseckáRenata Vesecká | ctk
Datum a místo narození: 27. března 1960, Praha
Vzdělání: Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1983); v letech 1993 až 1999 absolvovala dlouhodobé stáže na Generální prokuratuře ČR, Vrchním státním zastupitelství v Praze a na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně
Současná funkce: místopředsedkyně ERÚ pro legislativně správní činnost (od 4. listopadu 2014)
Kariéra: začínala jako referentka na matrice ONV v Havlíčkově Brodě; od května 1984 působila na prokuratuře (od ledna 1994 státní zastupitelství), nejprve jako čekatelka v Havlíčkově Brodě, koncem 80. let byla vyšetřovatelkou prokuratury v Pardubicích; jako žalobkyně začínala v roce 1988 opět v okresní pobočce v Havlíčkově Brodě, kde se také v roce 1992 stala náměstkyní; od ledna 2000 byla krajskou státní zástupkyní v Hradci Králové a od září 2005 do konce roku 2010 vedla Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ; první týdny byla jen pověřena vedením; odvolána byla 27. října 2010 s platností ke konci roku); v únoru 2011 se vzdala funkce státní zástupkyně a následně pracovala v hradecké advokátní kanceláři Kalcso, Vesecká, Kropáčová Kalcsová.
Rodina: svobodná, bezdětná
Ostatní:
Největší pozornost během působení v čele NSZ vzbudila rozhodnutím v údajné korupční kauze někdejšího vicepremiéra a lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka. V červnu 2007 odebrala dohled nad vyšetřováním případu přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přidělila ho jihlavskému žalobci Arifu Salichovovi, který poté Čunkovo trestní stíhání zastavil. Vesecká odmítla, že by v kauze Čunek selhala nebo se zachovala nesprávně.
S touto kauzou je spjat i spor představitelů justice s bývalou stínovou ministryní spravedlnosti ČSSD a předchůdkyní Vesecké v čele NSZ Marií Benešovou. Ta Veseckou a několik dalších osob označila na sklonku roku 2007 za členy zákulisní „justiční mafie“, která se snaží plně ovládnout justici, aby sloužila zájmu vládnoucí garnitury. Vesecká a dalších šest osob za to Benešovou žalovali. Vleklá kauza skončila letos v únoru smírem. Benešová nevzala zpět svou dřívější soudně nařízenou omluvu a někdejší představitelé justice vrátili Benešové zhruba 370.000 korun, které jim na základě rozsudku zaplatila.
V březnu 2013 se Vesecká vzdala nominace do funkce zástupce ombudsmana, do které jí navrhl bývalý prezident Václav Klaus.
Její jmenování místopředsedkyní ERÚ loni na podzim provázely spory o to, zda Vesecká splňuje požadavek na nejméně sedmiletou praxi v oboru energetiky, jak ukládá zákon. Mluvčí ERÚ tehdy prohlásil, že Vesecká podmínku splňuje, protože se oblasti energetiky věnovala ve své praxi na státním zastupitelství i v advokacii.
Alena Vitásková řídí Energetický regulační úřad od léta 2011
Vizitka předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové (58), která byla obviněna ze zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě majetku: Alena Vitásková, ERÚAlena Vitásková, ERÚ | CTK/Sterba Martin, Fluger Rene
Datum a místo narození: 11. prosince 1956, Starý Bohumín
Vzdělání: Stavební fakulta Vysokého učení technického v Brně, obor pozemní stavby
Současná funkce: předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ)(od srpna 2011)
Praxe: od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva; v letech 2001-2003 působila ve společnosti Transgas a RWE Transgas ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky; v letech 2004-2006 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské
Rodina: podle dostupných informací je rozvedená, má dospělého syna
Ostatní:
V minulosti byla předsedkyní dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových a byla členkou správní rady mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Byla rovněž prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů ČR.
V roce 2002 byla zvolena Manažerkou roku.
Nástup Vitáskové do čela ERÚ provázely námitky týkající se její profesní minulosti a vazeb na plynárenství. Kritici se obávali možného ohrožení nezávislosti úřadu.
Týdeník Respekt v roce 2001 informoval o údajné spolupráci Vitáskové se Státní bezpečností. Vitásková následně vydavatele Respektu žalovala o 10 milionů korun. V roce 2007 vysoudila 100 tisíc korun.
ERÚ se pod vedením Vitáskové pustil do rozsáhlých kontrol především v oblasti solární energetiky. Velké rozšíření solárních elektráren v letech 2009 a 2010 vedlo k razantnímu zvýšení celkové částky na podporu obnovitelných zdrojů.
V minulosti měla Vitásková kvůli kauzám spojeným s obnovitelnými zdroji policejní ochranu. Počátkem dubna 2013 se prý její služební auto někdo snažil vytlačit z dálnice, v září téhož roku se neznámý pachatel údajně pokusil poškodit výtah pro auta v domě, kde Vitásková bydlí.
Počátkem března 2014 informovala Česká televize, že policie údajně zajistila e-maily dokazující, že Vitásková má stále vliv na chod svých dřívějších firem, jež musela před nástupem do čela ERÚ prodat. Společnosti SMP - Služby a Gazoprojekt Czech Vitásková prodala svému bývalému manželovi Vilému Vitáskovi a své snaše. Vitásková tvrzení o střetu zájmů odmítla.
Počátkem roku 2013 podala Vitásková trestní oznámení na předchozí vedení ERÚ. Jeho členové podle ní zneužili své pravomoci a nastavili neúměrně vysokou provozní podporu pro solární elektrárny. Protikorupční policie případ po několika měsících odložila. Kriminalisté dospěli k závěru, že „v dané věci nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu.“ Rozhodnutí potvrdilo v listopadu 2013 i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, kde si Vitásková na rozhodnutí policie stěžovala.
V září 2013 byla Vitásková spolu a dalšími devíti osobami obžalována z podvodu. Kauza se týká dvou solárních elektráren na Chomutovsku, které získaly licenci v poslední den roku 2010, což jim na poslední chvíli zajistilo vyšší výkupní ceny vyrobené elektřiny. Vitásková podle žalobce zmařila obnovu řízení o odebrání licencí, ačkoliv existovaly pochybnosti o způsobu, jakým tyto elektrárny licence získaly. Vitásková obvinění odmítá a kauzu označila za zmanipulovanou. Případ řeší brněnský krajský soud.