Vládou navržené zvýšení o jedno procento se některým poslancům nelíbilo, chtěli mít platy vyšší. Premiér Bohuslav Sobotka připouštěl jako kompromisní návrh růst o 3,5 procenta, doporučení výboru je ale výrazně nad tímto plánem. Nynější návrh pětadvacetičlenného výboru, v němž sedí 14 zástupců koalice, bude ještě posuzovat celá Sněmovna na své prosincové schůzi, kdy o něm také rozhodne.
Podle ministra financí a šéfa vládního hnutí ANO Andreje Babiše se teď na kompromisu 14,4 procenta ve Sněmovně dohodly všechny strany. „Tak mně se to nelíbí samozřejmě. Já ale jsem v jiné pozici, já nemám žádný poslanecký příjem a můj ministerský plat posílám na program šamoživitelek, takže jsem se v této věci neangažoval. Na druhou stranu je potřeba říct, že poslanci samozřejmě musí mít nějaký plat, aby nepodléhali korupci,“ řekl Babiš.
Platy zmrazila Nečasova vláda
Poslanci, senátoři, členové vlády, prezident či europoslanci měli v posledních letech platy kvůli úsporným škrtům Nečasovy vlády zmražené. Od ledna by se jim podle dosavadní úpravy zvedaly o 26 procent. Podle Babiše tak rozpočet proti nynějším pravidlům při růstu o 14,4 procenta ušetří několik desítek milionů.
Základna, od níž se odvíjejí platy zákonodárců, členů vlády nebo hlavy státu, by měla v příštím roce odpovídat 2,5násobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře, která loni činila 23 674 korun. Platová základna se tak má zvednout o 7454 korun. V roce 2016 už půjde o 2,6násobek, v roce 2017 o 2,7násobek a v roce 2018 o 2,75násobek uvedené mzdy za předminulý rok. To znamená, že pro příští rok se bude vycházet z mzdy v roce 2013 a v roce 2016 z průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře za letošní rok. Podle poslanců jde o návrat k „automatu“, tedy k tomu, že se jejich platy budou zvyšovat automaticky podle růstu uvedené mzdy.
| Možný vývoj platů některých ústavních činitelů v příštím roce: | ||
|---|---|---|
| Funkce | Plat v Kč nyní | Plat v roce 2015 podle doporučení rozpočtového výboru |
| Prezident | 186 300 | 213 100 |
| Premiér, předsedové komor parlamentu | 150 100 | 171 700 |
| Místopředseda vlády | 128 900 | 147 400 |
| Místopředsedové parlamentních komor a ministři | 106 600 | 122 000 |
| Předseda parlamentního výboru | 78 700 | 90 000 |
Rozpočtový výbor také navrhl řešení platů pro soudce. Měly by se odvíjet od trojnásobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Do konce letoška je to 2,75násobek průměrného výdělku za předminulý kalendářní rok. Činí 64.496 korun. Ústavní soud tento způsob výpočtu ale zrušil a uvedl, že by se základna měla vrátit k trojnásobku.
Základní plat poslance a senátora bez jakékoli funkce je nyní 55 900 korun. Vypočítává se ze základny 51 731 korun a připočte se osm procent. Poslanců bez funkce je ale menšina. Předsedové a místopředsedové výborů i podvýborů a klubů mají příplatky stejně jako předsedové komisí nebo parlamentních delegací.
Kalousek: Rozhodovat o vlastních platech je velmi frustrující
Náměstek ministryně práce Petr Šimerka poslancům řekl, že ministerstvo dnešní návrh posoudilo a nemá k němu žádné výhrady. Předseda výboru Václav Votava prezentoval záměr jako dohodu poslaneckých klubů. Exministr financí a předseda klubu TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek ji označil za privátní dohodu stran vládní koalice, jeho klub ji ale podpoří. Podpořit dohodu přislíbil i předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a předseda klubu Úsvitu Radim Fiala.
„Autopilot je v pořádku, každoročně rozhodovat o vlastních platech je velmi frustrující,“ řekl Kalousek novinářům. Připomněl, že on jako ministr prosadil snížení platů poslanců a zdanění jejich náhrad. Poslanec KSČM Jiří Dolejš zdůraznil, že pro návrh hlasovaly všechny frakce ve výboru.
