Poslanci: Vláda na zákon o zakázkách příliš tlačí

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO)

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) Zdroj: Hynek Glos, Euro

Je to nejdůležitější zákon této vlády. Tak jeho předkladatelka, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), s oblibou označuje zcela novou normu o veřejných zakázkách. Obdobně smýšlí i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) – na kvalitě předlohy je podle něho závislé čerpání evropských peněz.

Zákon však vznikl za pouhých deset měsíců a i jeho schvalování je značně uspěchané. Poslanecká sněmovna nemá prostor na jeho úpravy, řekl Petr Bendl (ODS) z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Právě ten má kvalitu normy garantovat.

„Velice složitý zákon o sedmi stech stranách a téměř třech stovkách paragrafů dala vláda do sněmovny pozdě. Máme extrémně málo času na to, abychom jej prostudovali a připomínkovali. Něco takového se nikdy nestalo,“ uvedl Bendl.

Lhůta na podávání připomínek vyprší zítra a do 4. ledna se k nim vyjádří úřad ministryně Šlechtové. Pak se zřejmě poslanci sejdou na mimořádné schůzi. Celý legislativní proces, včetně posouzení normy Senátem a jejího podpisu prezidentem, má skončit nejpozději do poloviny dubna.

Spěch kvůli dotacím

Právě na dubnovém termínu je podle koalice závislé poskytování dotací. „Výmluvy na EU jsou zástupné. Pokud je zákon ve schvalovacím procesu, přístup Bruselu bývá shovívavý. Zdržení o měsíc či dva by žádné drama nezpůsobilo. Neúspěšně jsem navrhoval alespoň uspořádání odborného semináře. Ani na ten není čas,“ dodal Bendl.

Výhrady má i Ladislav Velebný z ČSSD. „Kvůli špatné komunikaci ministerstva pro místní rozvoj s Legislativní radou vlády a antimonopolním úřadem se na poslední chvíli řešily věci, které měly být už dávno vyřešené,“ poznamenal. Spory vyvolává například to, že zatímco české firmy se budou muset před zadavateli zakázek doslova svléknout do naha, k zahraničním budou stát a samosprávy benevolentnější. „Je to diskriminace,“ soudí Bendl.

Přílišný spěch kritizují i podnikatelé. „Apelujeme na vládu, aby se zaměřila především na kvalitu tohoto stěžejního zákona představujícího kolem šesti set miliard korun ročně,“ stojí ve stanovisku Hospodářské komory ČR. Nesouhlasí také s tím, že by se i nadále mělo soutěžit „na cenu“, aniž by se zohledňovala životnost nebo záruka předmětu zakázky.