Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje místo penzijní reformy pouhou adaptaci důchodového systému, která zahrnuje jen změny parametrů, říká k úpravám sociálního systému, o nichž se nyní debatuje, poslanec a člen rozpočtové komise Tomáš Martínek (Piráti). Navrhované změny zároveň Martínek nepovažuje za významné.
Důchodová komise doporučila vládě dvě nová opatření pro budoucí penzisty. Úprava má zvýšit penze těm, kdo se během života starají o děti a blízké a v tu dobu nevydělávají. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se tak na doporučení komise bude věnovat zavedení fiktivního vyměřovacího základu a prodloužení vyloučené doby za péči o dítě.
"Maláčová tomu neříká reforma z historického kontextu, chápu že se tomu označení chce vyhnout," říká v rozhovoru pro E15.cz Martínek. Dosud představené změny zároveň považuje za "kosmetické".
Jsou podle vás opatření ohledně fiktivního vyměřovacího základu a vyloučené doby za péči o dítě ze strany důchodové komise dobrý krok?
Řeší to problematiku toho, že v současném systému tito lidé nejsou dostatečně finančně ohodnocení. Mají nyní výrazně nižší příjmy, než lidé, kteří nemají děti a mají i celoživotně vysoké příjmy. Komise symbolicky ukazuje, že péče o děti je důležitá a komplexně souvisí s celým důchodovým systémem.
Jakým způsobem se podle vás tyto varianty dotknou rozpočtu?
Nijak výrazně. Nejnižší varianta fiktivního vyměřovacího základu vychází z rakouského a slovenského modelu, kde se počítá 60 procent průměrné mzdy. To vychází na necelé tři miliardy korun ročně, pokud by se návrh aplikoval tak, jak byl navržen. Myslím si že to může být spíše kosmetická úprava a příští komise by se měla už víc věnovat tématu udržitelnosti celého systému. Měli by se řešit i systémové změny ve smyslu výdajů či zvýšení příjmů.
Komise se rozhodla, že zamítne zavedení sdíleného vyměřovacího základu pro manžele, ve kterém by lépe vydělávající partner dorovnával důchod tomu druhému. Je to podle vás dobře?
Toto opatření podle předložených analýz bylo příliš administrativně náročné a s minimálním dopadem na změnu výše důchodů. Z toho důvodu se nenašla v komisi dostatečná podpora. Pokud by existovalo jednoduché řešení, tak by se o této variantě bavit dalo. Je zde mnoho problémů u kterých komise nedokázala říct, jak by je dokázala řešit. Například co se týče manželských párů, které žijí odděleně.
Věříte, že se nynější vládě podaří penzijní reformu připravit, ba co více, najít takovou shodu s ostatními stranami, aby šlo o opravdu dlouhodobé změny?
Na rozpočtovém výboru paní ministryně Maláčová řekla, že má připravených devět opatření a nezmínila ani jedno konkrétní. Takže věřím, že se je dozvíme do příštího jednání komise. Spíše se podle mě bude jednat o drobné kosmetické úpravy. Nemyslím si, že se bude jednat o nějakou větší reformu. Za mě by bylo ideální, kdyby byly přijímány alespoň ústavní většinou, aby ty návrhy příští vláda ihned neshodila.
Co si myslíte o tom, že ministryně Maláčová těm změnám neříká reforma, ale adaptace? Proč tomu tak podle vás takto říká?
Spíše je to z historického hlediska Vysvětluje to tím, že slovo reforma je špatně chápáno z historického pohledu. Spojované s privatizací, nebo větším zapojením soukromých fondů, než parametrickými změnami uvnitř státního důchodového pojištění. Chápu, že se tomu chce vyhnout a to, jak to nazve, je její věc, každopádně změny jsou potřeba a otázka je spíš než to, jak se budou nazývat, to, jakým způsobem budou provedeny.
