Novináři i veřejnost by se měli do budoucna dostat k informacím exekutorské, advokátní nebo třeba lékařské komory. Počítá s tím návrh novely zákona o svobodném přístupu k informacím, takzvané stošestky, kterou vládě předložil ministr vnitra Jan Hamáček (za ČSSD). Návrh kromě jiného počítá s tím, že se rozšíří okruh institucí, které budou muset povinně poskytovat veřejnosti informace o své činnosti.
Informace o hospodaření, poradcích, zahraničních cestách či o mzdách by měly nově poskytovat i profesní organizace. Hamáček v nové úpravě zákona reagoval na výtky v minulosti, že nejsou dostatečně definovány instituce, které mají povinnost poskytovat informace. Nový návrh tak počítá s tím, že je mají podávat všechny státní a samosprávní úřady, veřejné instituce zřízené zákonem a podniky a organizace vlastněné státem, kraji nebo obcemi.
Nově tak do zákona spadly profesní komory. „Nyní je třeba samosprávné komory chápat jako veřejné instituce, když plní významné úkoly v oblasti veřejné správy a jsou přímo zřízeny příslušnými zákony,“ argumentují legislativci z ministerstva vnitra. Jedná se o transpozici evropské směrnice, na kterou má Česko čas do letošního července. Vláda se jí měla zabývat tento týden v pondělí, projednávání zákona však přerušila. S Hamáčkem nesouhlasí zejména ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
S veřejnými penězi nepracujeme
Zástupci komor návrh kritizují, samy podle svých slov nehospodaří s veřejnými penězi, informace prý poskytují v dostatečné míře a směrnice navíc nic takového nepožaduje. „Obecné informace o fungování, které by měly být veřejnosti dostupné, jsou ty, kde je informační povinnost už založena jinými právními předpisy, než je informační zákon,“ říká předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek. Návrh kritizuje i Hospodářská komora, Agrární komora a další komory sdružující architekty, notáře, daňové poradce, zubaře nebo veterináře.
Návrh se nelíbí ani Exekutorské komoře, která je přitom pravidelně kritizována za neochotu poskytovat statistiky prováděných exekucí. „Zákonem zřízené profesní komory by měly poskytovat veřejnosti informace pouze v rozsahu své rozhodovací činnosti. Tedy tam, kde zastupují stát a vykonávají veřejnou moc," míní prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. „V oblastech, kde se tak neděje, a současně se nehospodaří s veřejnými prostředky, není důvod jakkoliv rozšiřovat stávající informační povinnost. Navíc nám to neukládá ani žádná evropská směrnice," dodal.
Ministerstvo vnitra se zákon pokouší změnit hned dvakrát, kromě tohoto návrhu existuje další verze přímo ve sněmovně. „Ministerstvo tlačí novelu jednak standardní legislativní cestou bez ohledu na jakákoliv odborná stanoviska a jednak tak činí prostřednictvím pozměňovacího návrhu ve sněmovně,“ řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Postup, kdy rezort vnitra na dvou frontách takzvaně na sílu prosazuje normu, proti které se vymezuje nejširší možná odborná obec, považujeme za krajně unfair,“ dodal.
Dvojsečná novela
Přestože návrh rozšiřuje okruh povinných subjektů, další opatření mají podle kritiků naopak ztížit přístup k informacím. Například v případě neochoty Pražského hradu, Senátu, sněmovny, ombudsmana nebo některých soudů poskytnout informaci nemají mít lidé možnost odvolat se k Úřadu pro ochranu osobních údajů jako dosud, ale jen na vedení zmíněných institucí. Takže pokud Kancelář prezidenta republiky odmítne sdělit informace o platech úředníků, půjde se odvolat jen ke kancléři Vratislavu Mynářovi.
„Představa, že se občanům zlepší přístup k informacím, když se budeme odvolávat proti kanceláři k jejímu vedoucímu, je legrační. Současný systém, kdy rozhoduje nestranná instituce, je daleko vhodnější,“ míní pirátský poslanec Jakub Michálek. „Zákon má platit stejně pro všechny – pro obce, pro soudy i pro pana Mynáře,“ dodal. Verze, která je nyní ve sněmovně, navíc počítá s tím, že si úřady budou moci říct o peníze na vypracování odpovědí, což podle kritiků omezuje právo na informace.
