Praha a Brno podpořily svobodnou Ukrajinu

Na akci vlajka Evropské Unie nebyla náhodou. Ukrajinští občané demonstrující v Kyjevě, Lvově a dalších městech, se vesměs odmítají stát součástí Putinem budovaného Euroazijského svazu, připomíná jim totiž v nemálo ohledech nechvalně proslulý Sovětský Svaz. (autor: Eugen Kukla)

Na akci vlajka Evropské Unie nebyla náhodou. Ukrajinští občané demonstrující v Kyjevě, Lvově a dalších městech, se vesměs odmítají stát součástí Putinem budovaného Euroazijského svazu, připomíná jim totiž v nemálo ohledech nechvalně proslulý Sovětský Svaz. (autor: Eugen Kukla) Zdroj: Eugen Kukla

Účastníci akce v úvodu v podání faráře řeckokatolické církve Jaroslav Hulaka modlitbu vyslechli za ukrajinské občany, kteří padli na Majdanu při hájení občanských svobod. (autor: Vojtěch Stádník)
Během 24 hodin od chvíle, kdy byla Jiřím Barešem - frontonem punkrockové kapely Bonebroke, na Facebooku založena stránka Chceme Demokratickou Ukrajinu - Хочемо Демократичну Україну, se ve středu 22. ledna 2014 v půl šesté u pomníku sv. Václava na akci Euromaidan Praha sešlo několik set lidí. (Autor: Petr Dauš)
Hlavní motivací účastníků akce Euromaidan Praha bylo  vyjádřit podporu a solidaritu demonstrujícím občanům Kyjeva a dalších ukrajinských měst. (Autor: Petr Dauš)
Akce se zúčastnili Pražané jak s ukrajinskými vlajkami… (autor: Jiří Navrátil)
… tak s česky psanými transparenty. (autor: Jiří Navrátil)
43
Fotogalerie
Vlna odporu ukrajinské opozice proti prezidentu Viktoru Janukovyčovi se začala rozlévat z Kyjeva i do dalších měst na západě Ukrajiny, tábor ohraničený barikádami po vzoru Majdanu se objevil například ve Lvově. Podobně se šíří i podpora od občanů evropských měst ve prospěch demokratické Ukrajiny. Demokracii na Ukrajině podpořili i obyvatelé Prahy a Brna.

Stovky lidí se tento týden shromáždily na největších náměstích Prahy a Brna, aby podpořily akci Euromaidan. Stejným způsobem se scházejí lidé po celé Evropě. Chtějí tak vyjádřit podporu Ukrajincům, kteří už dva měsíce bojují za zachování demokracie ve své zemi. Tento boj si už vyžádal první oběti.

K demonstrujícím na Václavském náměstí se například ve středu večer připojily celebrity i politikové. Sólistka Baletu pražského Národního divadla Ivanna Illyenko přečetla otevřený dopis, ve kterém poděkovala Karlu Schwarzenbergovi za osobní podporu demonstrujících občanů přímo na kyjevském Majdaně v prosinci loňského roku. „Naše hymna obsahuje mj. tato slova: ‚… duši a tělo položíme za naši svobodu…‘“ připomněla Illyenko.

Tato slova se již bohužel naplnila – v Kyjevě byli zabiti už 4 lidé a mnoho dalších je nezvěstných. V centru jezdí obrněná vozidla a policie a armáda začala používat ostré náboje.

Smysl českého shromáždění

Karel Schwarzenberg se na pražský Euromajdan nemohl dostavit osobně. Zdravici na místě přečetl jeho stranický kolega a poslanec PČP Jiří Koubek (TOP 09): „Setkat se na Majdanu s tolika mladými, ale i staršími lidmi plnými entusiasmu, nadšení pro svobodnou Ukrajinu a pro Evropu, to na mě jako zahraničního návštěvníka udělalo veliký dojem. Tím hůř jsem otřesen současnými událostmi, kdy máme poprvé mrtvé a jsme svědky krutých zásahů bezpečnostních složek. Opravdu doufáme, že se podaří Ukrajině nabýt svobodu, stejně jako se to podařilo nám v listopadu 1989,“ vzkázal Schwarzenberg.

Na Ukrajinu osobně osobně vyrazil ještě před Vánocemi i další český politik, senátor Jaromír Štětina. „Statisíce Ukrajinců v Kyjevě stráží Náměstí nezávislosti. Už více než dva měsíce. V neděli vyšli na náměstí studenti kyjevských univerzit. Provolávali: Nejsme otroci, jsme Ukrajinci! Je to velké celonárodní vzepětí a veřejně a hrdinně projevená touha po svobodě,“ vzkázal při příležitosti středeční akce senátor Štětina.

EuroMaidan vypuknul v listopadu minulého roku, když prezident Janukovyč porušil své sliby a nepodepsal dohody o přistoupení k EU. Ukrajinští studenti vyšli do ulic, aby protestovali proti takovému rozhodnutí, byli ale násilně rozehnáni. Na to už reagovala celá země – do ulic vyšly tisíce lidí požadujících demisi prezidenta a vlády. „Je to velké celonárodní vzepětí a veřejně a hrdinně projevená touha po svobodě,“ komentoval to Štětina.

Ukrajina vře již dva měsíce, protesty si vyžádaly první oběti
21. listopadu - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU. Předseda vlády Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Parlament již předtím neschválil zákon umožňující léčbu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové v zahraničí; vyřešení kauzy Tymošenkové byla jednou z podmínek EU pro podpis dohody.
24. listopadu - Desetitisíce lidí se v Kyjevě zúčastnily demonstrace „Za evropskou Ukrajinu“. Protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes.
25. listopadu - Ruský postoj k asociační dohodě mezi Ukrajinou a EU odmítli předseda EK José Barroso a prezident EU Herman Van Rompuy.
26. listopadu - Prezident Viktor Janukovyč a jeho ruský protějšek Vladimir Putin kritizovali EU kvůli jejímu postoji k Ukrajině.
27. listopadu - K demonstrantům se navzdory výhrůžkám ze strany ministerstva školství připojili studenti.
29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala asociační dohodu s EU.
1. prosince - Na 100.000 přívrženců opozice, podle některých odhadů až 350.000, se v Kyjevě domáhalo odstoupení vedení země a vypsání předčasných voleb. Demonstranti obsadili radnici i sídlo odborů.
3. prosince - Vláda přestála pokus o vyslovení nedůvěry. Opozici chybělo 40 hlasů.
6. prosince - Prezident Janukovyč v Soči diskutoval s Putinem o připravovaném strategickém partnerství mezi oběma zeměmi.
8. prosince - V Kyjevě se shromáždily statisíce a podle některých zdrojů až milion účastníků protivládní demonstrace. V kyjevském štábu opozice se s opozičními vůdci Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem setkala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. S opozicí se sešla také šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová, která předtím jednala s Janukovyčem.
11. prosince - Janukovyč po přímluvách Ashtonové vyzval opozici k dialogu.
14. prosince - Desítky tisíc lidí v Kyjevě podpořily snahu vlády o rozšíření hospodářských styků s Ruskem.
15. prosince - Brusel pozastavil jednání o smlouvě o přidružení Ukrajiny k EU.
16. prosince - Vůdce opozice Kličko se definitivně rozhodl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2015.
17. prosince - Rusko výrazně snížilo cenu zemního plynu pro Ukrajinu a uvolnilo ve prospěch Ukrajiny ze svých devizových rezerv 15 miliard USD.
23. prosince - Prezident Janukovyč podepsal zákon o amnestii všech opozičních demonstrantů zadržených od 21. listopadu.
13. ledna - Soud potvrdil platnost ustanovení, podle něhož osoba se stálým bydlištěm mimo Ukrajinu není považována za osobu trvale žijící na jejím území. To by mohlo znemožnil účast v prezidentských volbách Kličkovi, který soud žádal o zrušení přijatého paragrafu daňového zákona.
16. ledna - Vládní většina protlačila při schvalování rozpočtu úpravu trestního zákoníku, která zpřísnila či zavedla postihy za účast na protestech u státních úřadů nebo za nepovolené stavby na veřejných místech. Prezident Janukovyč zákon podepsal 17. ledna.
22. ledna - Nová právní úprava namířená proti demonstrantům nabyla účinnosti. Z Kyjeva byli ohlášeni dva mrtví z řad opozičních aktivistů: jeden mladík podlehl střelnému zranění, druhý spadl ze třinácti metrů z ochozu stadionu Dynamo Kyjev. Policie začala odstraňovat barikády v metropoli.

„Co se děje na Ukrajině, mi hodně připomíná to, co se dělo u nás po smrti Palacha,“ řekla jedna z účastnic demonstrace Olga Skůpová. „Kdybychom tehdy měli více podpory ze zahraničí, možná jsme mohli mít demokracii mnohem dřív. Takže když jsou Ukrajinci v podobné situaci, chci je podpořit, jak můžu,“ uvedla jedna z účastnic demonstrace, Olga Skůpová.

O pražském a brněnském shromáždění se účastníci dozvěděli díky facebookové stránce Chceme Demokratickou Ukrajinu , kterou den před konání akce založil Jiří Bareš. Frontman kapely Bonebroke svoji motivaci komentoval slovy: „Myslím, že každý slušný občan, žijící v zemi, která se před čtvrtstoletím nacházela na podobné dějinné křižovatce jako nyní Ukrajina, by měl vyjádřit podporu ukrajinské opozici a obyčejným lidem, kteří tak dlouho v Kyjevě protestují. Z vlastní zkušenosti víme, že podpora zvenku je pro pocit demonstrujících naprosto zásadní.“

Proti Janukovyčovi

Smyslem akce nebyla jenom morální podpora ukrajinského hnutí. Jeho smyslem je i přesvědčit českou vládu k tomu, aby zaujala jasné stanovisko vůči ukrajinskému prezidentovi Janukovyčovi a zrušila jeho pozvání do Prahy.

Tento cíl v závěru akce jasně formuloval Petr Marek z iniciativy Bez komunistů.cz, když účastníky informoval o Výzvě občanské veřejnosti adresovanou prezidentu Miloši Zemanovi. „Vyzýváme ho, aby ihned zrušil plánovanou návštěvu Janukovyče v České republice. A zároveň žádáme, aby jako hlavní představitel ČR apeloval na Janukovyčovu vládu, aby okamžitě zastavila násilí proti demonstrujícím občanům, zrušila represivní zákony a navrátila zemi do demokratického řádu,“ uzavřel Marek.

Obdobného názoru je i organizátorka brněnského Euromaidanu Marija Nobilisová. „Přijde mi naprosto nepochopitelné, jak může demokratická země, která je součástí EU, pozvat do státu Janukovyče, který ve své zemi zavádí přímou diktaturu,“ řekla Marija Nobilisová. Ukrajinský prezident by měl do Česka přijet 23. dubna.

Radek Palata: Ukrajina aneb Obroda mocnosti