Od posledních významných povodní v hlavním městě uplynulo bezmála šest let, podle odborníků ale může velká voda kdykoli udeřit znovu. Praha, kterou v současnosti chrání před povodněmi necelých dvacet kilometrů pevné a mobilní hráze, proto chystá další posílení ochrany území kolem Vltavy.
„Nejdříve dojde k prodloužení linie na Františku a na Výtoni, v budoucnu by měla vzniknout protipovodňová opatření v Trojské kotlině,“ uvedl pražský náměstek pro bezpečnost Petr Hlubuček (STAN). Není zatím jasné, na kolik by opatření měla vyjít. „Praha do protipovodňových opatření investuje i bez výstavby těch nových několik desítek milionů korun ročně,“ řekl Hlubuček.
V letech 2002 a 2013 zničily povodně kromě jiných míst i dolní část pražské zoologické zahrady. Stále však nebyly dokončeny studie, jak a kde Trojskou kotlinu ochránit. Mezitím zde byla také postavena nová čistička, která způsobuje vyšší vzedmutí vody v kotlině. Čistička by dalším povodním měla podle Hlubučka odolat, v samotné zoo se spíše pracuje na nových pavilonech ve vyšších částech zahrady.
„Zvýšení protipovodňové ochrany zoo může vyvolat mírné snížení míry ochrany v úseku proti proudu v oblasti Libně, Holešovic nebo Karlína,“ upozorňuje Aleš Havlík z ČVUT, který se podílel na několika studiích protipovodňové ochrany Prahy. Další variantou může být podle něj využití části Císařského ostrova jako suchého koryta, kudy by voda mohla proudit a snížila by se tak hladina řeky.
Před šesti lety navíc potrápily Prahu malé toky, které je složité chránit. „Povodně na významných tocích jsou vyvolány dlouhodobými regionálními dešti, na menších tocích potom spíše krátkodobými přívalovými dešti zejména za bouřek,“ řekl Havlík.
Malé toky se proto zpravidla velmi rychle vzedmou. „Žádná protipovodňová opatření technického typu se nestačí ve většině případů realizovat,“ upozorňuje Hlubuček. Tehdy způsobila škody především Rokytka, kde čerpadlo nestačilo vodu odebírat. Město na Rokytce proto vytvořilo nové meandry a uvažuje o zvýšení kapacity čerpadla.
Praha a její městské části nyní pracují na digitálním povodňovém plánu za 19 milionů korun, většina nákladů je přitom pokryta evropskou dotací. Plán by měl být hotov do konce roku. Digitalizace stávajících plánů by měla především zefektivnit krizovou komunikaci mezi všemi orgány města, záchrannými složkami a dalšími odpovědnými osobami. Do plánu jsou zakreslená záplavová území, evakuační trasy i úkoly při jednotlivých stupních povodňové aktivity.
