Pražský magistrát už v současnosti pracuje s konkrétním návrhem na pokračování Městského okruhu. Propojení portálu tunelu Blanka s Jižní spojkou však provází mnohé nejasností. Ve hře je také možnost, že k dostavbě nakonec vůbec nedojde. Poradní komise v čele se zastupitelem Matějem Stropnickým totiž místo tunelu preferují spíše odlehčenou variantu v podobě městské třídy.
Předpokládanou trasu obsahuje žádost o změnu územního plánu. Pokud by podle projektu ke konečné dostavbě došlo, Městský okruh by byl kompletní. Magistrátní dokumenty odhadují dokončení stavby zhruba na rok 2030.
Předsedovi Komise Rady pro změny územního plánu Matějovi Stropnickému však vadí rozsah, ve kterém by měla stavba vést pod zemí. Kvůli posudku dopadu na životní prostředí se má totiž délka tunelu na celé severovýchodní trase protáhnout o dva kilometry.
Konečné slovo má ve změně územního plánu magistrátní zastupitelstvo. To se často řídí doporučením Komise Rady, jejímiž členy jsou především architekti a odborníci na územní plány. Dalším poradním orgánem je Výbor pro územní rozvoj a územní plán, v němž sedí zastupitelé.
Právě tyto dva orgány však k pořízení změny územního plánu týkající se tunelu Blanka vydaly protichůdná stanoviska. Výbor, jehož zasedání se účastnilo osm členů, změnu územního plánu odsouhlasil, nikdo z přítomných nebyl proti. Komise v čele se Stropnickým však vůči navrhované trase a projektu vznesla mnoho připomínek a dostavbu Blanky nedoporučila.
Kudy povede pokračování tunelu Blanka?
Největší pochybnosti komise vyvolala celková částka investice, která se má pohybovat mezi 30 a 40 miliardami korun. „Z pozice dobrého hospodáře města je nutné zvažovat i ostatní varianty,“ řekl Stropnický na jednání komise. Podle něj by se mělo dočkat na dostavbu fáze 511 Pražského okruhu. „Obě stavby by byly relativně blízko, Pražský okruh by tak z oblasti mohl odvést část dopravy sám,“ řekl pro E15 Stropnický.
Uvedl, že existují dvě varianty řešení – těžkotonážní a odlehčená, podle něj je totiž nehospodárné zadlužovat město na několik desítek let dopředu. Nejistá je totiž také finanční podpora ze strany Evropské unie – ta podle Stropnického nyní podporuje spíše hromadnou městskou dopravu. Proto by měla větší šanci odlehčená varianta v podobě městské třídy.
Proto také komise doporučila odlehčenou variantu takzvaného duálu. Podle ní by mělo dojít pouze k tunelovému vedení pod Holešovičkami, zbytek trasy by vedl nad zemí nezastavěnými oblastmi. To by mělo ušetřit finanční prostředky, které město nyní ani nemá. Investovat by je podle Komise mělo město například do rozšíření Průmyslové ulice, do které bude Městský okruh ústit.
V současnosti tak bude budoucnost Blanky záviset především na zasedání zastupitelstva, které však nemusí brát doporučení Komise v potaz. Podle dosavadního návrhu by celková délka trasy měla být 10,2 kilometru, z toho přibližně pět kilometrů by mělo být pod povrchem země. To je oproti posledním informacím kvůli posudku na životní prostředí navýšení podzemní části o další dva kilometry.
