Rada hlavního města pod vedením Pirátů hodlá vytvořit vlastní registr smluv. A to přesto, že existuje už na národní úrovni. Plán má proto své kritiky.
Všechny smlouvy pražského magistrátu, městských částí, firem a příspěvkových organizací na jednom místě. Radní pro bydlení a transparentnost Adam Zábranský (Piráti) chce do půl roku připravit projekt městského registru, který by integroval smlouvy pražských institucí a radnic do jednoho portálu.
„Především se jedná o shromažďování dat, která se dnes z velké části již zveřejňují,“ řekl Zábranský. V první fázi by proto byla využita data, která již jsou ve státním registru smluv. „Postupně bychom doplňovali další informace, například faktury,“ dodal.
Zatím není jasné, zda vedení města na vytvoření registru zadá veřejnou zakázku. Podle Zábranského se musí koalice teprve dohodnout, co všechno má registr umět. Náklady by měly být v řádu stovek tisíc korun. Koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu tím chce dát podle Zábranského ucelený přehled o tom, jak město a jeho organizace hospodaří s penězi. Firmy ucházející se o městské zakázky by měly zase podle radních těžit z transparentnějšího prostředí.
Kritici ale upozorňují, že koalice jen zbytečně přeskupuje již zveřejněné smlouvy. „Přijde mi to jako duplikování práce. Když půjdete na web Hlídač smluv, tak tam všechno je. Nevím, co to bude umět navíc,“ říká poslanec Jan Farský (STAN), který je spoluautorem státního registru smluv.
Podle opoziční pražské zastupitelky Alexandry Udženija (ODS) nepřinese pražský registr zřejmě nic nového. Přesněji se chce vyjádřit, až když bude znát konkrétní podobu projektu. „Jestli ale chtějí jenom dát smlouvy na jedno místo, tak je to jen přelévání z jednoho hrníčku do druhého,“ dodala.
Pochyby má i advokát František Korbel z kanceláře Havel & Partners, který stál u zrodu zákona o registru smluv. „Považuji to za zbytečné plýtvání energií, časem i prostředky. Centrální registr smluv již existuje a lze v něm vyhledávat podle jména hlavního města, pro které je to povinnost,“ uvedl Korbel.
Kritici se shodují, že koalice musí k takovému registru dát přidanou hodnotu. „Význam taková platforma má, pokud v ní budou uveřejňovány i smlouvy dnes nepodléhající uveřejnění v registru smluv,“ řekl právník Petr Bouda z kanceláře Frank Bold. Zveřejňovat by se podle něj mohly smlouvy v hodnotě nižší než 50 tisíc korun nebo smlouvy těch firem, které mají výjimku a nemusí být ve státním registru. „Pokud bude platforma zahrnovat i tyto smlouvy, pak půjde o vítané doplnění ke smlouvám již uveřejňovaným uvedenými subjekty v registru smluv,“ dodal Bouda.
Poslanec Rakušan vítá nápad, že by v pražském registru měly být faktury. „Původně to dokonce v zákoně o registru smluv bylo, ale protože to bylo příliš řekněme revoluční, tak to tam neprošlo,“ vysvětlil. „U faktur budeme muset zvažovat, které by se měly zveřejňovat. Samozřejmě u těch převážně obchodních společností, které Praha má, bych si dokázal představit, že by to mohlo být i nebezpečné nebo kontraproduktivní,“ míní Zábranský.
„Bude nutné dodržet limity plynoucí z předpisů upravujících svobodný přístup k informacím, zejména chránit osobní údaje fyzických osob a obchodní tajemství. Vzhledem k tomu, že prakticky všechny výše uvedené subjekty jsou povinnými subjekty ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, nemělo by to pro ně představovat vážnější problém,“ řekl právník Bouda.
| Zákon o registru smluv říká, že stát, územně samosprávní celky, státní a veřejnoprávní instituce, příspěvkové organizace a firmy patřící většinově státu, kraji nebo obci musejí zveřejňovat smlouvy v hodnotě nad 50 tisíc korun. Výjimku mají například ČEZ nebo firmy, jejichž cenné papíry se obchodují na burze. To se týká i Pražské plynárenské, která loni vydala dluhopisy. Zábranský již dříve uvedl, že chce tuto městskou firmu donutit smlouvy zveřejňovat a vydání dluhopisů bylo podle něj účelové. Firma to odmítá. |
