Praha se pokusí získat na stavbu peníze od státu. Pokud by neuspěla, do financování by se měly podle Hudečka zapojit pražské energetické firmy. Ty Praha částečně vlastní. Náklady odhadl na stamiliony až miliardy korun.
Energetický expert konzultační firmy ENA Jiří Gavor se domnívá, že stavba záložní elektrárny by bezpečnost Prahy určitě zvýšila. Problémem ale nemusí být pouze zajistit potřebné finance, ale také shodnout se na vhodné lokalitě pro stavbu.
Výstavba jakéhokoliv většího energetického zdroje v Praze podle Gavora velmi pravděpodobně narazí na silný odpor obyvatel z dotčené lokality. „To se ukázalo v nedávné minulosti na příkladu Prahy 8, kde PRE neuspěla se svým záměrem na stavbu plynového zdroje - přitom plynové elektrárny zatěžují životní prostředí z možných paliv pro záložní elektrárnu nejméně,“ podotkl Gavor.
Podle Petra Hlinomaze ze společnosti BH Securities by mohlo jít o plynový zdroj, který je z pohledu náběhu velmi flexibilní. Úvahy o záložní elektrárně pro Prahu jsou vedeny z pohledu bezpečnosti, ekonomika v takovém případě asi nebude kritériem. Ztrátovost plynových elektráren při současné ceně elektřiny a plynu vedla ČEZ k přehodnocení režimu využití plynové elektrárny v Počeradech. Ta bude jen záložní elektrárnou. Skončily i záměry skupin RWE a Alpiq postavit plynovou elektrárnu u Mochova ve středních Čechách, připomněl Hlinomaz.
Praha si ostrou zkouškou prošla v únoru
Praha cvičení uspořádala po několikaměsíčních přípravách letos v únoru. Během něj zjistila několik nedostatků. „Nevíme, zda budeme schopni zajistit dostatečnou dodávku vody pro obyvatele, nevíme, zda budou fungovat mobilní operátoři, nevíme, jestli budeme schopni ve spolupráci s nemocnicemi obsloužit dostatečný počet obyvatel,“ upozornil Hudeček.
V závěrech cvičení je navrženo 32 konkrétních doporučení, jak by se měl současný stav zlepšit. Zabývat se jimi bude v nejbližší době rada hlavního města. Dalších šest návrhů bude předloženo bezpečnostní radě státu.
Mezi opatřeními je návrh, aby stát stanovil jako závaznou normu, že důležité organizace musí být vybaveny náhradními zdroji energie s výdrží 72 hodin bez toho, že by musely být doplňovány pohonnými hmotami. Dostatečné zdroje třeba neměly při cvičení nemocnice. Zásoby pouze na několik hodin u vybraných vysílačů mají také mobilní operátoři. Poté by musely být zásoby pohonných hmot doplněny. Praha si tak není podle Hudečka jistá, zda by bylo možné zajistit alespoň provoz tísňového volání.
Nedostatky v zásobování vodou i teplem
Cvičení dále ukázalo na nedostatky při zásobování pitnou vodou. Pokud by vypadly všechny současné zdroje dodávek, byla by to podle Hudečka katastrofa. Hlavní město proto chce připravit plán, jak zásobovat Prahu z dalších zdrojů včetně potravinových řetězců. Plán by měl také zahrnovat organizaci výdeje včetně ochrany výdejních míst.
V případě výpadku proudu v zimě by závažným problémem bylo zásobování teplem, což by se týkalo až 260.000 lidí. Pokud by voda v topení zamrzla, obnovování dodávek by trvalo týdny až měsíce. Dále neexistuje seznam pacienů, kteří jsou doma na přístrojích. Hudeček řekl, že by se měli dobrovolně registrovat na magistrátu. Vytváření úředních seznamů zákon kvůli ochraně soukromý neumožňuje, dodal. Vyzval také lidi, aby měli doma zásoby jídla a náhradního zdroje světla na dva až tři dny.
Při výpadku by také lidé uvízli v metru a výtazích. Praha chce proto do konce roku připravit další cvičení ve spolupráci s dopravním podnikem a Pražskými vodárnami a kanalizacemi. Simulovat by měl výpadek v ranních hodinách.
