Premiér s odbory podepsal vyšší kolektivní dohodu státní služby

Předseda vlády Bohuslav Sobotka podepsal 22. prosince v Praze se zástupci státních zaměstnanců kolektivní smlouvu. Zleva předseda školských odborů František Dobšík, premiér Bohuslav Sobotka, předák odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář a místopředsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka podepsal 22. prosince v Praze se zástupci státních zaměstnanců kolektivní smlouvu. Zleva předseda školských odborů František Dobšík, premiér Bohuslav Sobotka, předák odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář a místopředsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková. Zdroj: ctk

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předáci tří odborových svazů podepsali vůbec první vyšší kolektivní dohodu pro zaměstnance ve státní službě. Díky ní budou mít pracovníci nárok na pět dnů placeného zdravotního volna a zvláštní odměny při pracovních i životních výročích ze státního rozpočtu. Dokument, který platí od 1. ledna do konce roku, jim zaručuje také vyjednávání o dalším růstu platů.

Vyšší kolektivní dohoda obsahovala tři sporné body. Odbory požadovaly navýšení tarifů ve státní službě o 25 procent, šest dnů zdravotního volna a odměny z peněz na mzdy ze státního rozpočtu. Kabinet původně souhlasil se čtyřmi zdravotními dny a částí odměn z fondu kulturních a sociálních potřeb, přidání odmítl.

„Vláda umožnila podpis, když včera (v pondělí) schválila kompromis. Jsem rád, že jsme k němu dospěli,“ uvedl Sobotka. Podle něj budou mít státní zaměstnanci takzvaných sickdays neboli dnů na zotavenou tedy pět a odměny poputují z mzdových prostředků. Premiér míní, že pokud kabinet chce po zaměstnavatelích v Česku zajištění dobrých pracovních podmínek pro jejich pracovníky, měl by jít sám příkladem.

Sobotka: Vláda umožnila podpis, když včera (v pondělí) schválila kompromis. Jsem rád, že jsme k němu dospěli,

Podle místopředsedkyně svazu zdravotnictví a sociální péče Ivany Břeňkové měly odbory při vyjednávání vyšší ambice. Od navýšení platů ve státní službě o 25 procent ale nyní ustoupily. Tento požadavek prosazovaly už dřív, ale neuspěly s ním. Pokusily se ho proto dostat do kolektivní dohody. „Navýšení platů není žádný výmysl odborů. V minulosti už byla zvláštní tarifní tabulka pro ty, kteří mají zvýšené povinnosti a omezená práva proti zákoníku práce. Některá ustanovení jsou pro zaměstnance ve státní službě tvrdší, než mají příslušníci bezpečnostních sborů,“ řekl předák odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

O úpravě výdělků chtějí odbory s kabinetem začít vyjednávat hned na počátku roku. Vyšší kolektivní dohoda počítá s tím, že se vyjednávání o zvýšení platů uskuteční každý rok.

Podle podepsané dohody by odměna při odchodu do důchodu po aspoň pětileté službě pro stát měla činit 5000 korun, po deseti letech služby 10 tisíc a po patnácti 15 tisíc korun. K padesátinám by měl člověk dostat 5000 korun, pokud by byl ve službě aspoň pět let. K šedesátce by se vyplácelo 10 tisíc korun. Po deseti letech ve službě by pracovník měl dostat 5000 korun, po dvaceti 10 tisíc korun, po třiceti 15 tisíc a po čtyřech desetiletích 20 tisíc korun.

Šéfka svazu civilních zaměstnanců armády podepíše dodatečně

Vyšší kolektivní dohodu dnes podepsali předáci odborů státních orgánů a organizací, školských a zdravotnických. Šéfka svazu civilních zaměstnanců armády k dokumentu svůj podpis připojí dodatečně. Smlouva kryje podle Sobotky na 69 tisíc zaměstnanců ve státní službě, a to například školní inspektory, hygieniky, pracovníky ministerstev, finančních úřadů, správ sociálního zabezpečení či úřadů práce.

Odbory mají s úřadem spolurozhodovat o čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb. Musí souhlasit s rozvrhem dovolených. Úřad nesmí narušovat soukromí zaměstnanců v práci. Nesmí je sledovat, odposlouchávat, nahrávat jejich telefonáty, kontrolovat maily a dopisy. „Tyto kontrolní mechanismy smí služební úřad zavést pouze k ochraně zaměstnance,“ stojí v textu dohody.