Premiér s odbory podepsal vyšší kolektivní dohodu státní služby

Předseda vlády Bohuslav Sobotka podepsal 22. prosince v Praze se zástupci státních zaměstnanců kolektivní smlouvu. Zleva předseda školských odborů František Dobšík, premiér Bohuslav Sobotka, předák odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář a místopředsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka podepsal 22. prosince v Praze se zástupci státních zaměstnanců kolektivní smlouvu. Zleva předseda školských odborů František Dobšík, premiér Bohuslav Sobotka, předák odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář a místopředsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková. • Zdroj: ctk

ČTK

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předáci tří odborových svazů podepsali vůbec první vyšší kolektivní dohodu pro zaměstnance ve státní službě. Díky ní budou mít pracovníci nárok na pět dnů placeného zdravotního volna a zvláštní odměny při pracovních i životních výročích ze státního rozpočtu. Dokument, který platí od 1. ledna do konce roku, jim zaručuje také vyjednávání o dalším růstu platů.

Vyšší kolektivní dohoda obsahovala tři sporné body. Odbory požadovaly navýšení tarifů ve státní službě o 25 procent, šest dnů zdravotního volna a odměny z peněz na mzdy ze státního rozpočtu. Kabinet původně souhlasil se čtyřmi zdravotními dny a částí odměn z fondu kulturních a sociálních potřeb, přidání odmítl.

„Vláda umožnila podpis, když včera (v pondělí) schválila kompromis. Jsem rád, že jsme k němu dospěli,“ uvedl Sobotka. Podle něj budou mít státní zaměstnanci takzvaných sickdays neboli dnů na zotavenou tedy pět a odměny poputují z mzdových prostředků. Premiér míní, že pokud kabinet chce po zaměstnavatelích v Česku zajištění dobrých pracovních podmínek pro jejich pracovníky, měl by jít sám příkladem.

Sobotka: Vláda umožnila podpis, když včera (v pondělí) schválila kompromis. Jsem rád, že jsme k němu dospěli,

Podle místopředsedkyně svazu zdravotnictví a sociální péče Ivany Břeňkové měly odbory při vyjednávání vyšší ambice. Od navýšení platů ve státní službě o 25 procent ale nyní ustoupily. Tento požadavek prosazovaly už dřív, ale neuspěly s ním. Pokusily se ho proto dostat do kolektivní dohody. „Navýšení platů není žádný výmysl odborů. V minulosti už byla zvláštní tarifní tabulka pro ty, kteří mají zvýšené povinnosti a omezená práva proti zákoníku práce. Některá ustanovení jsou pro zaměstnance ve státní službě tvrdší, než mají příslušníci bezpečnostních sborů,“ řekl předák odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

O úpravě výdělků chtějí odbory s kabinetem začít vyjednávat hned na počátku roku. Vyšší kolektivní dohoda počítá s tím, že se vyjednávání o zvýšení platů uskuteční každý rok.

Podle podepsané dohody by odměna při odchodu do důchodu po aspoň pětileté službě pro stát měla činit 5000 korun, po deseti letech služby 10 tisíc a po patnácti 15 tisíc korun. K padesátinám by měl člověk dostat 5000 korun, pokud by byl ve službě aspoň pět let. K šedesátce by se vyplácelo 10 tisíc korun. Po deseti letech ve službě by pracovník měl dostat 5000 korun, po dvaceti 10 tisíc korun, po třiceti 15 tisíc a po čtyřech desetiletích 20 tisíc korun.

Šéfka svazu civilních zaměstnanců armády podepíše dodatečně

Vyšší kolektivní dohodu dnes podepsali předáci odborů státních orgánů a organizací, školských a zdravotnických. Šéfka svazu civilních zaměstnanců armády k dokumentu svůj podpis připojí dodatečně. Smlouva kryje podle Sobotky na 69 tisíc zaměstnanců ve státní službě, a to například školní inspektory, hygieniky, pracovníky ministerstev, finančních úřadů, správ sociálního zabezpečení či úřadů práce.

Odbory mají s úřadem spolurozhodovat o čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb. Musí souhlasit s rozvrhem dovolených. Úřad nesmí narušovat soukromí zaměstnanců v práci. Nesmí je sledovat, odposlouchávat, nahrávat jejich telefonáty, kontrolovat maily a dopisy. „Tyto kontrolní mechanismy smí služební úřad zavést pouze k ochraně zaměstnance,“ stojí v textu dohody.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu