Přes 140 tisíc pozemků a staveb propadne státu. Lidé mají poslední šanci se o ně přihlásit

Nemovitosti bez jasného vlastníka propadnou státu

Nemovitosti bez jasného vlastníka propadnou státu Zdroj: Shuttersock

Pátrání po nemovitém majetku s neznámými vlastníky je výpravou v čase do minulých století. Lidem může přinést nečekaný zisk a také odhalení dosud neznámých předků. Obcím pak pomáhá rozhýbávat výstavbu a státu dokončovat důležité projekty, jako jsou například dálnice.

Na konci roku vyprší desetiletá lhůta na ověření vlastnických práv nebo na případná zahájení dědických řízení. Občanům zbývá necelý měsíc, aby se přihlásili k pozemkům a stavbám, u nichž není v katastru uvedený majitel nebo jeho totožnost není jasně určená. Jde o zdánlivé detaily v zápisu, jako je zkomolené jméno, chybějící datum narození nebo rodné číslo.

Pokud žadatelé nestihnou včas podat podněty k řízením nebo odstranit nedostatky, všechny tyto nemovitosti propadnou už v lednu státu. V drtivé většině jde o pole, lesy, louky a drobné stavby, jako jsou třeba garáže. Rodinných domů je v evidenci málo, jenže právě u nich by možné zestátnění bylo pro vlastníky nejbolestivější.   

K začátku listopadu 2023 bylo v katastru evidováno 114 914 nedostatečně identifikovaných osob, na které bylo zapsáno 140 767 nemovitostí. Z toho bylo 138 629 pozemků a 2138 staveb. Nejvíce se jich nachází v Jihomoravském kraji.

Agendu má na starosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). „V letošním roce se zatím podařilo vyřešit přes osm tisíc nemovitostí s neznámými majiteli, což je rekordní počet,“ řekla šéfka úřadu Kateřina Arajmu. Od ledna 2014, kdy začalo platit desetileté období stanovené novým občanským zákoníkem, určil ÚZSVM vlastníky v téměř 51 tisících řízeních.

V minulosti i nyní se nejčastěji otevírají zapomenutá dědictví. Neznámí nebo nedostatečně identifikovaní majitelé parcel a různých objektů už nežijí, zpravidla se narodili mezi lety 1890 až 1940. Je tedy nutné nalézt rodný, oddací nebo úmrtní list a další dokumenty včetně kupních nebo směnných smluv po předcích a podat podnět k dodatečnému projednání dědictví. Nikdo se ale nemusí obávat, že by takové nemovitosti připadly státu, kdyby tento měsíc řízení neskončilo. Jen o něm musí informovat místně příslušný katastrální úřad.

Seznam nejasných vlastníků je dostupný na stránkách ÚZSVM. Pohodlnější orientaci nabízí sponzorovaný web ceskazeme.cz. Vyhledávání je možné podle jmen rodičů a prarodičů, zadává se i název města či obce.

Samotné spuštění dědického řízení není obtížné, výrazně náročnější je dohledání dalších potřebných údajů. „Proces identifikace vlastníka je složitý a předpokládá úzkou spolupráci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových s obecními úřady zejména v oblasti evidence obyvatel,“ uvedl právník Jiří Janoušek, který se zabývá majetkovými spory. Důležitou roli sehrává také pátrání v regionálních státních archivech, matrikách, a v některých případech dokonce i v zahraničí. Sporné záležitosti lze řešit soudní cestou podáním žaloby na určení vlastnictví.

To se kromě občanů týká také radnic. „Ve velké míře se zaměřujeme na nemovitosti, které komplikují městům a obcím jejich rozvoj. Cílíme na stavby, a to speciálně na ty, kde je evidován trvalý pobyt. Úspěšně řešíme také případy, kdy je majitel sice znám, ale jeho stavba není zapsána na žádném listu vlastnictví,“ dodala Arajmu.

Problematika sahá do období po druhé světové válce a následného komunistického režimu. „Klíčovým momentem bylo zrušení pozemkových knih v roce 1951. To vedlo k neregulovaným převodům nemovitostí, při kterých nebylo řádně evidováno vlastnictví,“ vysvětlil Janoušek. I po pozdějším obnovení evidence zůstaly mnohé údaje neúplné nebo nejasné. „Během komunistického režimu nebylo soukromé vlastnictví nemovitostí prioritou, a tak byly tyto otázky soustavně opomíjeny,“ podotkl právník.

Řešení přinesly v roce 2014 až nový občanský zákoník a nový katastrální zákon. Druhá z norem uložila katastrálním úřadům povinnost shromáždit údaje o všech pozemcích a stavbách s nedostatečně identifikovanými majiteli a předat je ÚZSVM. Ten je zveřejnil na svých internetových stránkách a zároveň je sdílel s obcemi, v nichž se daná nemovitost nachází.  

Příběhy „anonymních“ nemovitostí 

Výstavbu úseku D11 u Turnova odblokovalo nalezení spoluvlastníka pozemků v Lamprechticích. Šlo o ženu, která se v minulosti odstěhovala na Slovensko, kde v roce 1974 zemřela. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) následně podal návrh na projednání dodatečného dědictví. Novým majitelem se stal dědic zesnulé ženy, s nímž nyní Turnov zahájí jednání o prodeji.

České operní pěvkyni, která vystupovala v Berlíně a po nástupu nacistů utekla do Československa, patřily pozemky pod chodníky podél Zlaté Stoky u historického centra Třeboně. Město je potřebovalo rekonstruovat, což bez vědomí majitele nebylo možné. Teprve když se zjistilo a bylo soudem potvrzeno, že umělkyně zemřela, připadly parcely státu a poté byly ve veřejném zájmu bezúplatně převedeny na třeboňskou radnici.

V Benešově dohledali pracovníci ÚZSVM při přezkumu neúplných zápisů v katastru nemovitostí z devadesátých let listiny k bývalému votickému kulturnímu domu z roku 1955. Votice tak budou moci budovu řádně využívat.

Vnučka a další dědici brigádního generála Františka Moravce, který stál za atentátem na Reinharda Heydricha, získali zpět dům a zahradu na Plzeňsku. Předcházelo tomu dohledání dosud neznámé spolumajitelky nemovitostí, kterou byla Moravcova manželka. ÚZSVM přes Vojenský historický ústav získal kontakt na vnučku manželů Moravcových a podal podnět k zahájení dodatečného dědického řízení.

V Kolíně se podařilo vypátrat dědice více než pěti hektarů zemědělských pozemků ve Vodrantech u Čáslavi, které patřily jejich pratetě narozené v roce 1888. Pozemky zůstaly na její jméno zapsané i v době, kdy už nežila a hospodařilo na nich JZD. Dědicové pozemky prodali za 1,5 milionu korun zemědělské firmě.