Prezident může příjít o část pravomocí, vládou prošla novela ústavy | E15.cz

Prezident může příjít o část pravomocí, vládou prošla novela ústavy

Miloš Zeman
Miloš Zeman
• 
ZDROJ: E15 Anna Vackova

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Prezidentské pravomoci v oblasti zahraniční politiky nebo při jmenování bankovní rady ČNB by měly oslabit. Návrh na změnu a zpřesnění pravomocí hlavy státu schválila vláda. Novela ústavy zavádí také klouzavý mandát pro poslance a Senátu prodlužuje lhůtu pro posouzení zákonů. Návrh, kritizovaný Hradem a z části i opozicí, musí kvalifikovanou většinou schválit obě komory Parlamentu. Účinný by měl být od začátku příštího roku.

Návrh mimo jiné stanoví, že vláda je vrcholným orgánem výkonné moci a v jejím rámci určuje vnitřní a zahraniční politiku státu. Prezidenta také zbavuje pravomoci sjednávat mezinárodní smlouvy.

Jasným stanovením vládní odpovědnosti za zahraniční politiku chce kabinet podle pozorovatelů předejít možným sporům s prezidentem v této oblasti. Proti části týkající se vnitřní politiky se už ale vymezily některé opoziční strany, protože domácí politiku má podle nich primárně určovat Parlament.

Dienstbier, podle něhož se při dnešním hlasování asi jeden člen vlády zdržel, je ale přesvědčen, že tyto změny nemají zásadní charakter a spíše odrážejí skutečný stav věcí. Nyní očekává vyjednávání s opozicí. Vláda je podle něj otevřena kompromisu.

Premiér Bohuslav Sobotka po jednání vlády poznamenal, že zpřesnění ústavy je v zájmu uchování parlamentního charakteru Česka. Jde podle něj o reakci vlády na to, že se zavedla přímá volba hlavy státu, ale nezměnily se její pravomoci. Připomněl také, že některé změny se budou týkat až příštího prezidenta.

Novela ústavy počítá dále i s tím, že prezident bude při jmenování členů bankovní rady České národní banky potřebovat souhlas Senátu. Nyní jej mít nemusí. Návrh také dává Poslanecké sněmovně právo podat ústavní žalobu na prezidenta, což zatím může učinit jen Senát se souhlasem Sněmovny. Nově by se na Ústavní soud mohly obrátit obě komory Parlamentu, a to bez souhlasu té druhé.

Vláda chce omezit pravomoci prezidenta, Zeman je proti
Přehled základních změn pravomocí prezidenta, který dnes schválila vláda. Ústavní novelu, s níž Miloš Zeman nesouhlasí, musí ještě schválit obě komory Parlamentu, a to třípětinovou většinou.
- Prezident přijde o pravomoc vyjednávat mezinárodní smlouvy, nově je bude jen ratifikovat. Návrh také výslovně stanoví, že zahraniční politiku státu určuje vláda.
- Při jmenování členů Bankovní rady České národní banky bude prezident nově potřebovat souhlas Senátu. Nyní jej mít nemusí.
- Právo podat ústavní žalobu na prezidenta bude mít nově Sněmovna i Senát. Potřebovat k tomu budou ústavní většinu hlasů. Dosud se na Ústavní soud v této věci mohl obrátit jen Senát se souhlasem Sněmovny.
- Novela také explicitně stanoví, že hlava státu jmenuje a odvolává ministry na návrh předsedy vlády. V současné ústavě je jen, že prezident členy vlády jmenuje a odvolává.
- Prezident nově získá pravomoc jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího správního soudu bez kontrasignace premiéra, která je nyní nutná.
- Místopředsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu bude hlava státu jmenovat na návrh jejich předsedů. Dosud tomu tak nebylo. Předsedy a místopředsedy těchto dvou soudů má napříště vybírat jen ze soudců, kteří jsou k nim přiděleni.

Nezávislost ČNB v ohrožení

Právě s těmito návrhy ale nesouhlasí Hrad. Úprava jmenování členů bankovní rady podle něj ohrožuje nezávislost ČNB na politických strukturách, změna postupu u ústavní žaloby zase prý může vést ke zneužití této možnosti. Hrad navíc odmítá návrh obecně a vyjadřuje obavu, že navrhované zpřesnění kompetencí neodstraní případné nejasnosti, ale naopak je vyvolá.

Další součástí návrhu je úprava pravomocí prezidenta vzhledem k soudní moci. Nově má jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího správního soudu bez kontrasignace premiéra, která je nyní nutná. Místopředsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu bude jmenovat na návrh jejich předsedů, předsedy a místopředsedy těchto dvou soudů má napříště vybírat jen ze soudců, kteří jsou k nim přiděleni.

Původně měla novela také obsahovat část, která by prezidentovi uložila, aby premiéra a ministry jmenoval „bez zbytečného odkladu“. Ta ale nakonec z návrhu vypadla. Lhůta „bez zbytečného odkladu“ má být nově v ústavě stanovena obecně, tedy pro akty všech ústavních orgánů, nikoliv jen hlavy státu.

S premiérem končí i vláda

Novela má v ústavě také zpřesnit některé formulace, které se týkají demise vlády. Podle současné úpravy není jednoznačné, zda s demisí premiéra končí i celá vláda. Novela proto stanoví, že demise předsedy vlády je i demisí vlády.

K projednání nyní normu dostane Sněmovna a posléze Senát. Ke schválení ústavní novely je třeba souhlasu obou parlamentních komor, a to třípětinovou většinou hlasů.

O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Více o tom opoziční i koaliční strany diskutovaly zejména poté, co prezident Miloš Zeman předloni navzdory vůli parlamentních stran jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka.

Podle některých odborníků tím porušil dosavadní ústavní zvyklosti a jednal proti duchu základního zákona. Podle kritiků také Zeman otálel se jmenováním nynější Sobotkovy koaliční vlády, která se svého uvedení do funkce dočkala až 95 dnů od voleb, tedy nejdéle v dosavadní historii ČR.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.