Otázka také je, jak by se k nim postavil Ústavní soud. Ten už v minulosti smetl ze stolu návrh volebního zákona vzešlý z opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD. Norma počítala se zvýšením počtu volebních krajů ze 14 na 35, což nyní znovu prosazuje Zeman. Prezident by navíc snížil procenta preferenčních hlasů při volbách do sněmovny z pěti na tři a zavedl by takzvané panašování.
„Tyto tři změny nejsou vzájemně provázané. Myslím si, že by situaci ještě zhoršily, protože by umožnily zabetonování pozic nejsilnějších stran a tím ještě více polarizovaly společnost,“ konstatovala politoložka Vladimíra Dvořáková.
Na druhé straně asi největší slabinou stávajícího modelu je jeho disproporcionalita. Třeba v Karlovarském kraji se volí jen pět mandátů, v Praze 25. Podle některých odborníků by proto bylo vhodné velikost volebních obvodů sjednotit, protože jinak není možné hovořit o rovném volebním právu. Diskriminaci malých stran v malých krajích ukázal výsledek na Liberecku z roku 2006. I když tam tehdy Strana zelených zabodovala, nezískala ani jeden mandát.
Zvýšení počtu obvodů by podle Zemana navíc snížilo počet kandidátů v daném kraji a umožnilo jim představit voličům sebe i svůj program.
ODS a ČSSD se na zvýšení počtu obvodů až na 40 shodují, v každém by lidé vybírali po pěti poslancích. „Například ve velkých krajích by mohly být dva obvody,“ řekl šéf sociálnědemokratických poslanců Jeroným Tejc. Ten by si dovedl představit také snížení hranice pro preferenční hlasy.
Naopak panašování obě strany odmítají. TOP 09 se obecně změnám nebrání, Zemanovy návrhy však označila za vytržené z kontextu. Úplně proti představám prezidenta je šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik, který se obává omezení svobodné soutěže stran.
Přes různé názory se politici shodují, že jakékoli změny už současná sněmovna nepřijme. To znamená, že napřesrok se budou její členové volit podle současného systému.
Jak to vidí prezident
» Počet volebních krajů: Současný systém je „podvod na voličích“, protože jsou nuceni vybírat si z kandidátů, které nikdy neviděli, krajů musí být více.
» Procenta preferenčních hlasů potřebná k tomu, aby se zakroužkovaní kandidáti dostali do sněmovny: Větší participaci občanů na politickém systému by prospělo, kdyby se preferenční procenta snížila ze současných pěti na tři.
» Panašování hlasů: Volič by mohl buď dát hlas kandidátům jedné strany, nebo by si mohl vybírat v jedné volbě osobnosti napříč politických spektrem.
