Věřitelům by v rámci oddlužení dluhem zatížené obce po dobu pěti let nově odváděly až třicet procent ze svých příjmů, podle předsedy finanční komise Svazu měst a obcí Ivana Černého by podíl ale mohl být i mnohem vyšší. „Jde o minimální hranici,“ sdělil serveru E15.cz. Pět let by si také nesměly brát žádné úvěry.
O oddlužení obce by rozhodoval soud, a pokud by obec nebyla schopná splnit své závazky k věřitelům ze svých příjmů, následoval by rozprodej majetku. Návrh věcného záměru zákona ale podle Černého počítá s tím, že by si obce mohly ponechat majetek, který potřebují pro svůj chod, například veřejné osvětlení, budovu školy nebo ulice. Do prodeje by tak šly obecní pozemky nebo lesy. Obcím by měly zůstat k dispozici místní poplatky a minimální daň z nemovitosti.
Věcný záměr zákona, který se zabývá dluhy obcí, dávají dohromady ministerstva financí a spravedlnosti spolu se Svazem měst a obcí. Jednání iniciovalo ministerstvo vnitra. Pracovní skupina už má za sebou tři sezení. „Ministerstvo financí zpracuje věcný záměr a ministerstvo spravedlnosti bude současně pracovat na paragrafovém znění,“ sdělila mluvčí ministerstva financí Veronika Lukášová.
Termíny, kdy záměr ministerstva předloží na vládu, nechtěla upřesnit. Podle Černého je možné, že by norma mohla platit už od začátku příštího roku. „Záleží na tom, jak rychle to zpracují a jak rychle se uskuteční připomínkové řízení,“ dodal. Také mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka připustil, že by materiál mohl jít na vládu ještě v průběhu letošního roku. Právě na připomínkovém řízení se může dle Černého ale vše zadrhnout. „Ďábel se skrývá v detailech,“ uvedl. Spor se může prý vést například o to, jaký majetek je pro obce nezbytný nebo o pětiletou hranici a zmíněných třicet procent.
Na volby do vedlejší obce
Z původního návrhu vypadla funkce finančního poradce obce nebo možnost, že by došlo pod vlivem dluhů k nucenému zániku obce. „To by měl řešit jiný zákon, navíc to naráží na ústavu, kde není řečeno, jakým způsobem by mohla obec zaniknout. Je to problém i okolních obcí,“ podotkl Černý. Dodal, že ministerstvo vnitra tvrdí, že by pro okolní obce bylo motivací například zvětšení jejich území a zvýšení počtu obyvatel.
Nově by na spádové obce s rozšířenou působností přešlo ze zadlužených obcí například pořádání voleb nebo agenda stavebních odborů. „Obce s rozšířenou působností na to dostávají příplatek,“ uvedl Černý. Spolu s ním by podle něj měla jít i větší ochota převzít zodpovědnost za „dlužníka“.
Vzhledem k tomu, že otázku insolvence obcí dosud zákon neřešil, jde podle vedoucího bankovní a finanční praxe advokátní kanceláře White & Case Davida Plcha o pozitivní věc. „Insolventní obce nejsou schopny svou situaci řešit žádným způsobem, a tento stav se může táhnout desítky let. Věcný záměr je světlo na konci tunelu,“ sdělil Plch.
Dodal, že stojí za zvážení, zda by obce s větším majetkem mohly navrhnout věřitelům „reorganizační plán“, ve kterém by se například část majetku prodala a část splácela, anebo se splátky rozložily do více let. Reorganizační plán by schvalovali věřitelé. „Fungovalo by to stejně jako u firem,“ uvedl Plch.
Velký Osek je pro oddlužení
Změnu zákona by uvítal také starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal. Obec ročně splácí po minulém vedení dluhy ve výši 5,5 milionu, hospodaří přitom s rozpočtem ve výši 26,8 milionu korun, jde tak až o třicet procent příjmů obce. Velkému Oseku zbyly dluhy a oči pro pláč po neuskutečněném projektu Národního bruslařského stadionu, který měl vyrůst spolu se slávou rychlobruslařky Martiny Sáblíkové.
Plánované náklady byly ve výši 1,5 miliardy korun. Kromě dluhu ve výši 2,5 milionu korun, který obec splácí společnosti Písek Beton, přišla také o desetihektarové pole a fotbalové hřiště. Pozemky vložila v roce 2007 do firmy Velkoosecká sportovní, kterou založila kvůli stavbě stadionu. Vše krachlo podle současného starosty na absenci investora. Pohledávky věřitelů nyní řeší konkurzní správce, který navrhuje prodat pozemky dražbou. V současnosti je na internetu nabízí realitní kancelář. „Bylo by dobré, kdyby zákon vznikl, byl by to nový impuls pro zadlužené obce něco dělat a pro lidi se zapojit do veřejné správy,“ konstatoval Drahovzal.
Současná právní úprava nestanoví žádná opatření, která by bránila nadměrnému zadlužování obcí a nestanoví ani postup obce a státu při vyšší míře zadluženosti, neumožňuje ani oddlužení obce v případě extrémní zadluženosti. Dluhy obcí přitom loni stouply o necelých osm miliard na 90 miliard korun.
:
