Nejlépe hodnotí přínos EU respondenti z Malty, Španělska a Irska. Hodnocení obyvatel Česka, kteří měli stejně jako ostatní vyjádřit svůj postoj ke členství země v EU na škále od nuly do stovky (50 = neutrální názor), ale v průměru dosáhlo jen 45 bodů, což je z celého průzkumu nejméně.
Evropské společenství více „zabodovalo“ dokonce i u Britů, jejichž země hrozí odchodem z Unie, či obyvatel Švédska, které má potíže zvládnout množství žadatelů o azyl. Tyto dva státy se dostaly nad hranici 50 bodů jen těsně.
Podle Víta Dostála, ředitele Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), ale výsledky šetření mezi 28 tisíci respondenty jen potvrzují dlouhodobý trend, který ještě prohloubila loňská řecká dluhová krize a příchod více než milionu migrantů převážně z Blízkého východu.
„Z českého pohledu převládal dojem, že eurozóna i Evropská unie jsou neživatoschopné projekty. Ještě jej posílila rétorika nejpopulárnějšího politika Andreje Babiše, který rád připomíná, že jsou to ‚oni‘, ti v Bruselu, kdo krizi nezvládá. Posíluje tím přesvědčení, že rozhodování v Unii se nás netýká a Česko v ní má jen malý vliv,“ vysvětluje Dostál a připomíná, že výrazná skepse vůči EU panovala v tuzemsku ještě před propuknutím zmíněných krizí.
Na škále 1 až 100, jak hodnotíte členství své země v EU? (50 = neutrálně)
„Jde o dědictví prezidentského období Václava Klause. Obyvatelé Česka vycházeli jako největší euroskeptici, minimálně tedy mezi ‚novými‘ členskými státy, i z obdobných průzkumů před šesti lety. Pokud byla podpora EU nízká již tehdy, není příliš překvapivé, že ji zmíněné krize srazily do záporných hodnot,“ dodal analytik.
Aktuální průzkum dále ukázal, že kdyby Česká republika z Evropské unie vystoupila, zbylým členským zemím by příliš nechyběla – na rozdíl od Británie, která patří spolu se Švédskem mezi nejpopulárnější státy unie.
Přečtěte si:
Českou republiku vnímají respondenti podobně jako další státy, které se k EU připojily v roce 2004 (Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko). Společně patří do spodní poloviny žebříčku popularity.
Mezi ně ještě „spadlo“ Řecko – avšak zatímco u něj může relativní neoblíbenost zapříčinit nedávná dluhová krize, v případě Česka a okolních zemí jde spíše o výsledek nezájmu než nevraživosti, upřesňuje Vít Dostál.
„Západoevropská veřejnost vnímá naši republiku a nové členské státy zejména jako členy konkrétního regionu (střední Evropa, Balkán či Pobaltí). O to více bychom se měli zajímat například o dění na Slovensku či v Polsku, protože minimálně z vnějšího pohledu jsme součástí tohoto dění,“ uzavřel analytik.
Na škále 1 až 100, jak byste vyjádřili svůj postoj k uvedeným zemím? (100 = velmi přiznivý)
