Letos ekonomické dopady povodní může zhoršit situace, kdy je Česko už rok v recesi. Ekonomové ale obavy z velkých dopadů na hospodářství jako celek neočekávají.
Podle hlavního ekonoma Ery Jana Bureše by škody z letošních jarních záplav měly dosáhnout 10 až 20 miliard korun. Dopad na státní rozpočet by tak podle předchozích zkušeností měl být v řádech miliard korun, což není nic, s čím by si státní kasa neporadila, uvedl Bureš.
Podle statistik pojišťovny Generali dominují z regionálního pohledu škody ze Středočeského kraje, které mají takřka čtyřicetiprocentní podíl. Větší škody budou také v Praze, jižních Čechách a Královehradeckém kraji. Do popředí se zařadí i Ústecký kraj, tam se zatím rozsah škod odhaduje obtížněji, protože voda teprve opadá.
| Povodňové škody v Česku | ||
|---|---|---|
| povodeň | povodňové škody (mld. Kč) | % HDP |
| 1997 | 62,6 | 3,3 |
| 1998 | 1,8 | 0,1 |
| 2000 | 3,8 | 0,2 |
| 2001 | 1 | 0 |
| 2002 | 75,1 | 2,9 |
| 2006 | 6,2 | 0,2 |
| 2009 | 8,5 | 0,2 |
| 2010 | 15 | 0,4 |
| Celkem | 174 | |
Zdroj: Patria Finance
Hlášeny jsou podle pojišťoven zatím spíše menší škody, ale postupně přibývají i ty velké. Podle České pojišťovny se drtivá většina případů týká majetkového pojištění občanů a jde pořád hlavně o zatopené sklepy, garáže, studny, zahradní architekturu, přízemí domů a chat. Roste rovněž počet případů zatopených automobilů.
Kromě škod na domácnostech a rodinných domech se s následky záplav budou muset vyrovnávat i firmy a podnikatelé. „Záplavy se nejvíce dotknou odvětví, která jsou významným způsobem lokalizována v zátopových oblastech a vždy odvětví logistických a přepravních. Značné škody jsou v zemědělství, rybářství a potravinářském průmyslu. Praha bude velmi tratit na službách, především v oblasti turistického ruchu,“ uvedl již dříve pro E15.cz ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.
Podle Bureše bude nejvíce negativně zasaženfinanční sektor stejně jako v roce 2002. Důvodem jsou především ztráty pojišťoven.
Celkový dopad záplav na českou ekonomiku a zaměstnanost však bude záviset ale i na intenzitě obnovy ekonomiky po opadnutí vody. Ve výhodě bude v tomto případě stavebnictví a reprodukce poničených strojů. „Výhodu budou taktéž mít konkurenti výrobců a poskytovatelů služeb zasažených povodněmi, jež naopak sídlí v teritoriích, která zasažena nebyla,“ dodal Zahradník. V posledním čtvrtletí roku 2002 tak například ekonomika mezikvartálně vzrostla o 2,1 procenta, mimo jiné i díky obnově povodňových škod.
