Rakušanův nový plán: Odměny starostů a primátorů se mají automaticky navyšovat
Do českého práva zřejmě přibude nový typ valorizace. Poté co se ministrovi Vlastimilu Válkovi (TOP 09) podařilo v loňském roce prosadit automatické zvyšování plateb za státní pojištěnce, přichází ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s návrhem valorizace odměn komunálních politiků. Na vyšší plat si mají přijít i ti uvolnění zastupitelé, kteří mají zároveň další volené funkce. Starostové mají kromě toho dostat v krizových situacích větší pravomoci. Novelu zákona o obcích předložil Rakušan do mezirezortního připomínkového řízení.
O výši platů komunálních politiků dosud každý rok rozhodovala vláda, během pandemie dokonce rozhodla i o jejich dočasném zmrazení. O automatickou valorizaci, která funguje třeba u důchodů, žádají dlouhodobě obce. Podle Svazu měst a obcí se lidem kvůli nízkým odměnám a náročné práci mnohdy nechce kandidovat v komunálních volbách.
„Samospráva nemůže být v odměňování představitelů závislá na libovůli vlády. Je nesystémové, že odměny samospráv jsou fakticky závislé na rozhodnutí vlády, zatímco platy poslanců, senátorů a dalších představitelů státní moci jsou navázány na statistický ukazatel průměrné mzdy a jeho vývoj,“ souhlasí předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková.
Pokud zákonodárci Rakušanův návrh schválí, měly by se odměny komunálních politiků každý rok měnit podle výše měsíční průměrné hrubé mzdy z prvního pololetí předcházejícího roku. Kromě toho se zvýší plat uvolněným zastupitelům, kteří kumulují funkce, tedy jsou zároveň poslanci, senátory nebo členy vlády. Místo čtyřiceti procent běžné odměny zastupitele mají dostávat šedesát procent. Zvyšuje se také strop pro mimořádné odměny.
Do předlohy se také nečekaně dostalo ustanovení, podle kterého se po komunálních volbách ujímá vedení obce nový starosta a nová rada současně, tedy když jsou oba zároveň zvoleni zastupitelstvem. To je nepochybně reakce na situaci v Praze, která doposud nemá po loňských zářijových komunálních volbách nové vedení.
Vítězná koalice Spolu se pokusila před Vánoci neúspěšně zvolit Bohuslava Svobodu (ODS) primátorem bez rady, což kritizovaly ostatní strany, a ani právníci a ministerstvo vnitra se tehdy neshodli na výkladu zákona. Zvolení Svobody nakonec o jediný hlas neprošlo.
Zákon zavádí nový institut Společenství obcí, které má na dobrovolné bázi sdružovat obce. „Hlavním cílem společenství je sdílení personálních a administrativních kapacit potřebných k zajištění kvalitního a efektivního výkonu veřejné správy, a tudíž administrativní odbřemenění malých obcí,“ píše se v návrhu. Malým obcím by tak mohl do budoucna pomoci jakýsi „létající“ úředník, který by zastal některou z agend.
Novela chce také jasněji zakotvit distanční jednání obecních zastupitelstev a rad. Zákon nyní uvádí, že musejí být dotyční přítomni, aby byly rada nebo zastupitelstvo usnášeníschopné. Není tam však výslovně uvedeno, zda musí být taková přítomnost fyzická. Pak ovšem přišla pandemie. „S tím vyvstala potřeba – zejména z důvodu právní jistoty – tuto účast jednoznačně a výslovně upravit v příslušných právních předpisech,“ píší navrhovatelé.
Dosavadní zákony o obcích také prověřilo předloňské tornádo na Moravě, při kterém se ukázalo, že obce nemají možnost dostatečně rychle a flexibilně reagovat. Každé rozhodnutí musela přijmout celá rada, nebo dokonce zastupitelstvo obce.
„Za tímto účelem je starosta obce nadán v mimořádných situacích vymezených zákonem pravomocí operativně rozhodovat namísto rady,“ navrhuje ministerstvo vnitra. Mezi takové situace patří ohrožení života a zdraví osob, bezpečnosti, majetku, životního prostředí, případně situace, kdy jde o odvrácení katastrofy nebo odstranění jejích následků.
Z(a)tracená čísla: Tortura české výplatnice
