Církve předpokládají, že podají tři stovky žalob, kterými se budou domáhat zemědělských pozemků. Je to násobně méně, než se na základě zákona o půdě očekávalo.
Na vysvětlenou: už od roku 1991 se počítalo s tím, že se bude církvím vracet majetek, takže ho zákon pro budoucí restituce blokoval. Některé státní instituce ale blokaci porušovaly a majetek převáděly, anebo prodávaly. Teď se představitelé církví dohodli, že se budou soudit pouze o majetky, na něž mají nejen právní nárok, ale i morální právo. Proto je pro ně nově rozhodným datem rok 2006, ve kterém stát udělal jakousi inventuru a dal na vědomí, co je schopen vydat a za co naopak církve dostanou paušální finanční náhradu.
Hodnota původního církevního majetku byla stanovena na 134 miliard korun, z čehož může být v majetku vydáno nanejvýš 75 miliard korun. Za to, co už vydat nelze, pak náleží finanční náhrada celkem 59 miliard korun. Tu bude stát vyplácet postupně v průběhu třiceti let. Každý rok tak církve dostávají zhruba dvě miliardy, loni získaly již třetí splátku.
| Stát se vzdá některých objektů na Hradě |
|---|
| V řádu týdnů, nejspíše koncem ledna by měla být podepsána dohoda o vydání několika budov v areálu Pražského hradu katolické církvi. Metropolitní kapitula získá soubor novogotických Mockerových domů, tedy Nové proboštství, a Náboženská matice klášter svatého Jiří – jednu z nejvýznamnějších románských památek v Česku. Svatojiřská bazilika zůstane v majetku státu. Kapitula i matice se zavázaly, že do pěti let od nabytí vlastnického práva získané objekty na vlastní náklady zrekonstruují. |
Nejvyšší částka připadá na katolickou církev, za rok činí 1,6 miliardy korun. Podle interní dohody dvě třetiny této sumy dostávají diecéze a třetinu řády a kongregace. Diecéze část peněz využívají na investice, například koupi domů či lesů. Druhou část posílají do investičních fondů, které si zřídily u ČSOB a u České spořitelny.
Například Arcibiskupství pražské část peněz používá na opravy objektů, jež byly dlouho zanedbané, na opravu bytového fondu, který pronajímá, či na stavbu penzionu v Rožmitále pod Třemšínem.
Zároveň se uskutečňuje „ekonomická odluka“ církví od státu. Ta sice bude dokonána v průběhu patnácti let, ale od letošního roku se státní dotace budou každoročně snižovat o pět procent. V loňském roce činily 1,4 miliardy korun.
