Z jejich odpovědí vyplývá, že polovina dotázaných vnímá soužití romské a neromské situace spíše jako špatné, 18 procent ho vidí spíše jako pozitivní. Procento kladného hodnocení je nejvyšší od roku 2006 a zejména v posledních třech letech má narůstající trend.
Lépe vnímali občané Česka vzájemné soužití 2006 a 1999 (průzkum se opakuje od roku 1997). Naprostého minima dosáhlo pozitivní hodnocení naopak v roce 2013, kdy vzájemný vztah hodnotilo kladně jenom devět procent dotázaných.
Jako největší problém romské menšiny vnímají Češi získávání zaměstnání. Nadpoloviční většina dotázaných je přesvědčená, že jsou podmínky Romů při hledání práce v porovnání s většinovou populací horší. Podle třetiny jsou podmínky zhruba stejné.
Podle nadpoloviční většiny dotázaných mají Romové stejné podmínky při získáváni kvalifikace a vzdělání a v rozvoji své kultury. Téměř polovina dotázaných si naopak myslí, že romská menšina je ve výhodě při získávaní bydlení, jenom 22 procent vidí jejich podmínky jako horší. Stejně tak si 57 procent respondentů myslí, že mají Romové lepší podmínky při jednání na úřadech. Pouhých 11 procent hodnotí jejích podmínky jako horší.
Dá se říci, že časová řada jen potvrzuje ustálenost určitých stereotypů (úřady, bydlení, hájení zájmů) na straně jedné a reflexi neměnné reálné situace na straně druhé (vzdělání, kvalifikace, zaměstnání,” uvádí autoři výzkumu ve své zprávě.
Oproti minulému šetření z dubna 2015 se podle výzkumníku názory veřejnosti na to, jaké jsou možnosti Romů ve srovnání s neromskou populací, v podstatě nezměnily. Výjimkou je pouze nárůst o šest procentních bodů podílu těch, kdo jako horší oproti většinové populaci vidí možnosti Romů v oblasti získávání bydlení.
