Rozdíl mezi platy žen a mužů se zužuje. Nezaměstnaných žen ale přibývá | E15.cz

Rozdíl mezi platy žen a mužů se zužuje. Nezaměstnaných žen ale přibývá

Kristina Veinbender, swp

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Platová nerovnost žen a mužů v Česku se letos snížila na třináct procent. Vyplývá to ze zprávy Českého statistického úřadu. Snížení rozdílu bylo podle úřadu způsobeno odlišností tempa růstu mezd v odvětvích, v nichž tradičně dominují převážně muži nebo ženy. „Platová nerovnost žen a mužů se v posledních dvou letech snižovala, ale velký vliv na letošní růst měly faktory, které mohou být jen dočasné,“ shrnuje ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibor Holý.

V odvětví vzdělávání, v němž mají ženy více než tříčtvrtinovou převahu, se mzdy zvedly o deset procent, tedy o 3501 korun. Pomalý meziroční růst mezd, jen o jedno procento, na druhé straně poznamenal těžbu a dobývání, kde se tak mzdová úroveň značně přiblížila k úrovni celkové průměrné mzdy. Toto odvětví zároveň patří k typicky mužským, jen každý osmý zaměstnanec je tam žena.

Rovněž ve stavebnictví, kde ženy tvoří pouhých patnáct procent, vzrostla průměrná mzda meziročně jen o jedno procento. Ve druhém čtvrtletí 2021 prostřední mzdy žen meziročně vzrostly o 13,2 procenta, zatímco platy mužů se zvýšily jen o 10,1 procenta.

„Šlo především o rychlé zvyšování mezd ve zdravotní, sociální péči a ve vzdělávání, kde pracují převážně ženy. Ve zdravotnictví to byly navíc mimořádné covidové odměny, které se pravděpodobně nebudou opakovat,“ konstatuje Holý.

Nejdražší rozvody

Zatímco v letech 2006 a 2007 braly ženy o pětinu méně než muži, dnes se rozdíl pohybuje kolem třinácti procent. Průměrná mzda žen tak činí 30 026 korun, mužů 34 461 korun. Největší rozdíl mezi výdělky mužů a žen se ovšem stále nacházejí v oblasti nejvyšších mezd. Desetina mužských zaměstnanců s nejvyššími mzdami pobírala hrubou mzdu nad hranicí 68 315 korun. Oproti tomu nejvyšší hranice mezd u žen pohybuje kolem 58 123 korun.

V celkové zaměstnanosti za koronavirové období si ženy naopak výrazně pohoršily. Ženám se ve druhém čtvrtletí snížila míra zaměstnanosti o 0,7 procentního bodu, u mužů se zaměstnanost zmenšila jen o 0,1 procentního bodu.

Větší propad v ekonomické aktivitě žen souvisí podle Holého s rodinným modelem, kde péče o děti a nemocné leží převážně na ženách, zatímco muž je považován za živitele rodiny. „Karantény, nemoci, zavřené školy a domácí výuka, to vše tedy přinášelo těžší břímě pro ženy zejména středního věku,“ dodává.

Srovnání z posledních měsíců ovšem ukazuje, že se situace začala zlepšovat. Především je zjevný rychlejší pokles nezaměstnanosti u žen od letošního dubna tohoto roku, jak konstatují autoři zprávy.

Už v letech 2019 a 2020 se celkový počet zaměstnaných propadl o přibližně 33 tisíc mužů a o 56 tisíc žen. Pokles se týkal téměř všech věkových kategorií, nejvíce ale věkové skupiny do třiceti let, ve které hodně žen odchází na rodičovskou dovolenou. Ze 41 tisíc osob bez zaměstnání bylo 30 tisíc žen.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video