Rozhodnutí soudu zamotalo firmám hlavu

Sněmovna po letech úvah schválila zavedení trestní odpovědnosti firem. Soudy by je mohly pokutovat, zabavit jim majetek, za vážná provinění by je mohly zrušit.

Sněmovna po letech úvah schválila zavedení trestní odpovědnosti firem. Soudy by je mohly pokutovat, zabavit jim majetek, za vážná provinění by je mohly zrušit. Zdroj: reprofoto

Verdikt nejvyššího správního soudu, který je nejvyšší instancí v daňových sporech, zamotal hlavu nejen firmám a jejich poradcům, ale i státní správě. Senát Nejvyššího správního soudu totiž v dubnu rozhodl, že kurzové zisky vzniklé přepočtem při účetní uzávěrce nejsou zdanitelným příjmem. Takový verdikt je v zásadním rozporu s platným zákonem o daních z příjmů a zpochybňuje celý účetní systém.

„Závěr soudu je překvapivý,“ říká partnerka poradenské společnosti TPA Horwath Jana Skálová, „za revoluční myšlenku je nutno považovat označení zaúčtovaných kurzových rozdílů za fiktivní příjmy.“

Takzvané nerealizované kurzové zisky (i ztráty) jsou podstatnou součástí hospodářských výsledků velkých společností. U bank či obchodníků s cennými papíry tvoří až polovinu zisku, ze kterého odvádějí státu daň. Pokud firmám poklesne hospodářský výsledek, odvedou státu méně na daních.

Otázek je ovšem zatím více než odpovědí. „Rozsudek má poměrně jasný a jednoznačný závěr, jeho aplikace v praxi přinese řadu otázek a praktických problémů,“ soudí vedoucí daňový partner poradenské společnosti Ernst & Young Libor Frýzek.

Nikdo například netuší, jaká je definice nerealizovaných kurzových zisků nebo ztrát. Standardně by poplatník nejspíš vycházel z účetnictví. „To je ale přesně postup, který se bude rozcházet s logikou rozsudku,“ je přesvědčen Frýzek.
Verdikt soudu navíc padl ještě před vypršením termínu pro podání daňového přiznání.

„Logicky se potom nabízí jednoduchá otázka, zda judikát uplatnit jenom do budoucna, nebo také na minulé, dosud otevřené roky. A je oním budoucnem také loňský rok 2011, pokud jsem ještě nepodal své daňové přiznání – a budu se tudíž lišit od poplatníků, kteří měli v témž roce lhůtu pro podání přiznání v březnu?“ sype namátkou z rukávu další nejasnosti partner daňového oddělení Ernst & Young René Kulínský.

„Rozhodně bude zajímavé sledovat, jak se k tomuto rozsudku postaví sama státní správa, která doposud při své práci postupovala v rozporu s ním,“ poukazuje na další otazník nad rozhodnutím nejvyššího správního soudu Frýzek.

Podle informací deníku E15 bude Generální finanční ředitelství rozsudek ještě studovat. Jasno, jak by měly postupovat, však nemají ani banky. „Rozhodnutí nejvyššího správního soudu zatím rozebíráme,“ uvedla Martina Lambertová, ředitelka marketingu a komunikace LBBW Bank. Několik měsíců si chtějí nechat na analýzu rozsudku také další banky.