Skupina senátorů žádá Ústavní soud o přednostní projednání návrhu na zrušení části amnestie vzhledem k naléhavosti věci, neboť v současné době projednávají soudy rozhodnutí o zastavení trestního stíhání v jednotlivých trestních věcech.
Návrh se týká zrušení amnestie v té části, kde jde o zastavení kauz, jež trvají déle než osm let a hrozí u nich sazba do deseti let vězení. Senátoři namítají, že amnestie touto částí porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se jejich nároků. Jak uvedli nejvyšší státní zástupce a vrchní státní zástupci, hodlají hledat způsoby, jak proti rozhodnutí o zastavení trestního stíhání v některých nejzávažnějších trestních kauzách postupovat.
Jako první se dnes k senátorům připojil Městský soud v Praze, který také chce, aby amnestii posoudil Ústavní soud. Kvůli spornému článku amnestie soud přerušil projednávání trestní kauzy někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Františka Chvalovského viněného ze stamilionových úvěrových podvodů. Případ ale poslal k Ústavnímu soudu, napsal server Lidovky.cz. Soudce se totiž domnívá, že rozhodnutí prezidenta, kterým nařídil v rámci amnestie zastavit některá trestní stíhání, je protiústavní. Soudu také vadí druhý článek zastavující trestní stíhání trvající déle než osm let s trestem odnětí svobody pod deset let. Právě ten se vztahuje na případ Chvalovského.
| Hlavní body návrhu senátorů k ÚS na zrušení části amnestie |
|---|
| Skupina 30 senátorů Senátu Parlamentu ČR podává dne 14. ledna 2013 návrh na zrušení čl. II rozhodnutí prezidenta Václava Klause o amnestii, kterým nařídil zastavit trestní stíhání osob, u nichž toto trestní stíhání trvá déle než osm let . Tento článek podle názoru skupiny senátorů zasahuje do základních práv a ústavní dělby moci a je v rozporu s Ústavou, Listinou základních práv a svobod i Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Proti ostatním článkům amnestie prezidenta návrh na zrušení nesměřuje. |
| Čl. II amnestie dopadá na velké množství případů rozsáhlé úmyslné hospodářské a majetkové trestné činnosti s mnoha tisíci poškozenými a se škodou mnoha miliard korun. Trestní zákoník totiž u všech nejzávažnějších hospodářských a majetkových zločinů, byť by byla škoda v miliardách, dovoluje uložit trest nejvýše deset let odnětí svobody, takže čl. II se týká i nejzávažnější hospodářské trestné činnosti. |
| Zastavení trestního stíhání na základě amnestie v těchto kauzách znemožňuje vyslovit vinu pachatelů trestné činnosti, takže poškození se nebudou moci nadále po těchto pachatelích domáhat náhrady způsobené škody (poškození mohou žalovat jen vytunelované firmy, které jsou „prázdné skořápky“, a jejich majetek zůstane pachatelům). |
———————————————————–
Zatím se neví, zda soud vyhoví žádosti senátorů na přednostní vyřízení stížnosti. Jak rychle se bude plénum Ústavního soudu stížností zabývat se totiž nedá přesněji určit. „Za jak dlouho by mohla být stížnost projednána, to nelze komentovat. Na přednostní projednání není právní nárok, soud v plénu zváží, nakolik projednání věci spěchá,“ uvedl mluvčí Ústavního soudu soudu Vlastimil Göttinger.
Při podání stížnosti se mluvilo o tom, že by se na projednání mohlo čekat několik dní, v horším případě několik týdnů - pokud by stížnost například nebyla řádně sepsána. Podle návrhu byla porušena základní práva a svobody velkého množství lidí; hovoří se až o 150 tisících lidech. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková řekla, že zastavení trestního řízení znamená, že v něm schází výsledek. Není v něm konstatování toho, že někdo porušil zákon. „A v tom okamžiku vzniká začarovaný kruh, kdy se poškození v podstatě nemohou domoci náhrady škody, protože podle práva nemají vůči komu,“ zdůraznila.
