Rozpaky nad platy ústavních činitelů přetrvávají

Sobotkův kabinet vychází z dřívějších rozhodnutí ústavních soudců. Ti jasně řekli, že zvýšení platů se vztahuje výhradně na budoucnost. Podle většiny ministrů jde o apel nejen právní, ale i mravně-politický, aby si justice nekazila pověst.

„Je třeba nalézt takové řešení, které bude šetrné vůči státnímu rozpočtu. Musíme poměřovat všechna rizika, jež v této chvíli existují, a zvolit takovou cestu, která bude právně a ekonomicky nejbezpečnější,“ uvedl premiér.

„Soudci vždy říkají, že jakákoliv retroaktivita je nepřípustná. Nevím, proč by to nemělo platit i v tomto případě,“ poznamenal ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Stížnost jen účastníků sporu

Válková připomněla, že ústavní stížnost mohou podat pouze účastníci sporu o dorovnání platů. Těmi jsou soudkyně, která žalobu podala, a právě šéf brněnského okresního soudu, proti němuž tato žaloba směřovala. Jirsa zatím neví, zda se na Ústavní soud obrátí. Podle svých slov je ve schizofrenním postavení. I když je soudcem, zároveň jako předseda soudu zastupuje stát. „Budu muset zvažovat, jak v této věci postupovat. To není otázka dne ani týdne,“ zdůraznil. Na rozhodnutí má dva měsíce.

Ani Jirsa nepopírá, že podle předchozích výroků ústavních soudců by zpětné vyplácení narušilo státní finance. Na druhé straně je přesvědčen, že vlády soudcům vyplácely méně peněz vědomě, a opakovaně tak porušovaly jejich práva. Navíc není jisté, zda by se Ústavní soud stížností zabýval. Záleželo by na úvaze senátu, kterému by připadla, připomněl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. Podle bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové by soud argumenty státu uznal.

Zástupci justice podle premiéra Bohuslava Sobotky podali více než 1300 žalob kvůli platům. Sobotku mrzí, že nepočkali na výsledky politických jednání a v takovém rozsahu uplatňují své nároky, uvedl. Zástupci vlády včera na tiskové konferenci neupřesnili, zda jde o nové, či staré žaloby.