„Rozhodně nemíním tuto věc řešit teď narychlo zákonným opatřením,“ řekl Rusnok v ČRo. „Pokud někdo měl problém s touto záležitostí ve vztahu k platnému a účinnému zákonu, tak bylo dost času to řešit v předchozích měsících, a podle mého názoru bude dost času to řešit i po volbách, až vznikne nová Poslanecká sněmovna,“ dodal.
Vyjmout areál Pražského hradu z církevních restitucí navrhlo ministerstvo vnitra. Návrh zákonného opatření zdůvodnilo tím, že pražské arcibiskupství v rozporu s dohodou z roku 2010 požádalo letos v srpnu o některé budovy a pozemky na Hradě. Pražské arcibiskupství oponovalo, že v memorandu z května 2010 mezi Dukou a tehdejším prezidentem Václavem Klausem se Duka zavázal nepokračovat v soudních sporech o katedrálu a další nemovitosti v areálu Pražského hradu za situace, kdy ještě neexistovalo závazné majetkové vypořádání státu a katolické církve.
Duka: Budovy, které církev využívá v areálu Hradu, jí zůstanou
Duka po setkání s Rusnokem řekl, že budovy, které církve v areálu Pražského hradu užívají, by měly zůstat církevní. Objekty potřebné pro bezpečnostní chod státu by pak zůstaly státu. Duka uvedl, že toto uspořádání v minulosti vyjednal jak s exprezidentem Klausem, tak se současnou hlavou státu Milošem Zemanem. Církev chce vést jednání o společné formě spravování církví a státu u dvou objektů, kde má být muzeum.
Ministr vnitra Martin Pecina, jehož úřad navrhl vládě vyjmout celý areál Pražského hradu z církevních restitucí, neměl o situaci dostatečné informace, řekl dnes Duka novinářům. Podobně se v Radiožurnálu vyjádřil také Rusnok a odmítl politizaci této záležitosti. Podle zveřejněného návrhu zákonného opatření církev žádá v restituci mimo jiné některé budovy ve Vikářské ulici.
Duka později ČTK informoval, že předložil návrh k navracení nemovitostí v areálu Hradu Metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze. „Pan premiér byl informován, že Kapitula je ochotna jednat v tom smyslu, že se vzdá nemovitostí, které slouží Správě Pražského hradu (např. Hradní stráži), zatímco Hrad jí přenechá nemovitosti potřebné jako zázemí pro církevní akce,“ uvedl v prohlášení Duka.
Při odchodu od Rusnoka Duka řekl, že se domnívá, že diskuse by dále mohla být o dvou budovách, které by mohly být spravovány ve spolupráci státu a církve. Bylo by v nich muzeum středověkého církevního umění související s katedrálou sv. Víta. „Naše jednání od počátku - jak s panem prezidentem Klausem, tak poslední jednání se Zemanem v září - jasně vyšla vstříc (tomu), že všechny budovy, které jsou nutné k bezpečnostnímu chodu státu, zůstanou v rukou státu. A náš požadavek je pouze na to, aby budovy, které doposud využíváme na základě gentlemanské a právní dohody za pana prezidenta Klause, ….zůstaly našimi budovami,“ řekl Duka.
Dodal, že jednání o využití dvou domů pro muzeum vedl Duka jak s vedením Hradu, tak s Klausem, exkancléřem Jiřím Weiglem i vedením Národní galerie. V diskusi pokračovat by ale Duka chtěl až po volbách. „Protože tam se jedná také o určité dotace, kdy ten svatoanežský areál, který podle katastru patří náboženské matici, vyžaduje opravdu generální opravu, protože úpravy, které se dělaly v předchozích letech po technologické stránce budovu poškodily,“ podotkl Duka.
Zaorálek: Vydávat budovy v areálu by bylo skandální
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek soudí, že vydávat budovy v areálu Hradu by bylo skandální. Rusnokova vláda podle něj měla věc dávno řešit. „Je třeba otevřít restituce daleko šířeji a vyzvat církve k daleko většímu kompromisu. Potřebujeme změnit zákon i smlouvy,“ sdělil Zaorálek ČTK.
Zákon, který stát vyjednal se 17 církvemi, počítá vedle finančních kompenzací s vydáním nemovitého majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Zákon se nevztahuje na katedrálu, zůstává státu, přičemž Klaus s Dukou vyjednali společnou správu. Dále se zákon nevztahuje na jeden dům ve Vikářské ulici, v níž chce nyní církev podle médií navrácení několika dalších objektů a též jeden dům ve Zlaté uličce.
