Konkrétně jde o dohodu koaličních stran o postupném navyšování rozpočtu ministerstva obrany tak, aby v roce 2020 jeho podíl na hrubém domácím produktu dosáhl 1,4 procenta. Příští rok má vojsko dostat asi o 1,5 miliardy korun více než letos, kdy hospodaří s necelými 42 miliardami. V roce 2016 si však podle navrhovaného rozpočtového výhledu polepší jen o 200 milionů a v roce 2017 o dalších 300 milionů.
To znamená, že ze 43,5 miliardy se obraný rozpočet zvýší jen o půl miliardy. Bezpečnostní expert ČSSD Miloš Balabán přitom z odhadovaného růstu HDP dospěl k závěru, že v roce 2020 by armáda měla mít k dispozici zhruba 70 miliard. Balabán vychází právě z předpokladu, že současná koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL dodrží svůj slib o nárůstu na 1,4 procenta HDP. Je zřejmé, že aby něco takového bylo reálné, muselo by být zvyšování buď razantnější, anebo skokové. Druhá varianta však není pravděpodobná, protože příští exekutiva se asi těžko shodne na tom, že vojsku přidá 20 nebo 25 miliard.
„Současné návrhy ministerstva financí jsou přesahem dosavadní negativní rutiny. Doufám, že ji písemná dohoda změní. Šéf rezortu obrany Stropnický musí být razantnější,“ řekl serveru E15.cz místopředseda výboru pro obranu za KDU-ČSL Ivan Gabal. Dohodu kritizuje opozice, plánované navýšení rozpočtu je podle ní nedostatečné a mělo by se blížit dvěma procentům HDP. Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek poznamenal, že panovala shoda na navýšení napříč politickým spektrem do doby, než se původní cíl počítající s dosažením dvou procent HDP do roku 2024 změnil na 1,4 procenta do roku 2020. Ženíšek to dává za vinu ČSSD.
Do deseti let dvě procenta HDP
Dohodu o navyšování armádního rozpočtu do roku 2020, které předcházelo půlroční jednání, podepsaly koaliční strany minulou středu. „Dokument formuluje dlouhodobé politické představy a závazky, které by měly napomoci vytvořit vhodné podmínky pro udržení a následný rozvoj bezpečnostních schopností České republiky,“ uvedlo tiskové oddělení Úřadu vlády.
Uzavření dohody následně ve čtvrtek a pátek na summitu NATO vyzdvihovali čeští politici včetně prezidenta Miloše Zemana. Lídři aliance se na schůzce v Newportu shodli, že snižování obranných výdajů musí skončit. Do deseti let se armádní rozpočty jednotlivých členských zemí mají zvýšit na dvě procenta HDP dané ekonomiky. Končící generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen připomněl, že rozhodnutí bylo přijaté ve zcela novém bezpečnostním prostředí. „Ruská agrese na Ukrajině byla budíček,“ prohlásil.
Zatímco Rusko v posledním desetiletí zvýšilo své obranné výdaje o 50 procent, evropští spojenci je ve stejné době v průměru o 20 procent snížili. Snaha posílit obranné výdaje bude podle Rasmussena každý rok prověřována a věcí se budou pravidelně zabývat na svých jednáních také ministři obrany členských zemí NATO.
