Sociální demokracie hledá směr, její snaha oslovit městské liberály však momentálně působí zvláštně, míní sociolog Jaromír Mazák. Naráží na spekulace o obměně členů vládního kabinetu, které nejčastěji zmiňují konec šéfa zdravotnictví Svatopluka Němečka, ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera či ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Poslední dvě jména přitom reprezentují ve straně proud právě tzv. progresivní levice, který by měl podle šéfa strany Bohuslava Sobotky znamenat lék na klesající preference ČSSD.
Sociální demokraté by podle Sobotky měli více prosazovat témata, která v současnosti patří spíše do agendy Strany zelených a Pirátů.
Sociolog z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Jaromír Mazák nicméně vyjadřuje nedůvěru nejenom vůči případným změnám ve vládě, o nichž se v médiích spekuluje, ale i přínosu samotného záměru Sobotky oslovit nové voličské skupiny.
„Marksová v sociální politice zdůrazňuje genderová témata, Dienstbier obecně lidská práva. To určitě jsou témata tzv. progresivní levice, která se liší od konzervativního mainstreamu v ČSSD a mohla by oslovit městské liberály,“ uvádí Mazák.
Dodává však, že je jen málo pravděpodobné, že by si strana touto strategií polepšila.
„ČSSD se samozřejmě může pokusit tyto liberály přilákat, ale musí se vypořádat s rizikem, aby si touto snahou neodcizila své tradiční voliče, kteří podle všeho představují velmi odlišnou skupinou. Není ovšem vyloučené, že v dlouhodobém horizontu by se ČSSD mohla takto přeorientovat, možná ovšem za cenu pokračujícího propadu v krátkodobém či střednědobém horizontu,“ dodal Mazák.
Příliš vážně neberou Sobotkovu rétoriku ani strany, kterým by sociální demokraté mohli příklonem ke kulturnímu liberalismu ubrat voliče. „Nemyslím, že by jednorázovou úvahu oslovit liberální voliče uměla sociální demokracie skutečně naplnit. Není čím a není kým,“ sdělil předseda Strany zelených Matěj Stropnický.
Později na svém facebooku napsal, že „pokud předseda vlády Bohuslav Sobotka odvolá právě Jiřího Dienstbiera a Michaelu Marksovou, zatímco ministerstva ponechá Milanu Chovancovi a Janu Mládkovi, odvolá tím i politiku těch prvních, kdežto tu druhou potvrdí. Odvolána tak bude smířlivá tvář migraci a zastávání se lidských práv, zůstane pokřikování na EU a tolerance vůči xenofobii.“
Také podle Pirátů jsou rozhodující nikoliv mediální vyjádření, ale konkrétní činy. „Snahu premiéra aktualizovat postoje ČSSD k digitálnímu světu vítáme, ale rozhodně se jich neobáváme,“ napsal vedoucí mediálního odboru strany Mikuláš Ferjenčík.
V klidu zůstává i TOP 09, jež může počítat s voličskou podporou především v hlavním městě. Tedy tam, kde chtějí být úspěšnější právě i sociální demokraté. Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek však vnímá politické ukotvení obou stran jako jen obtížně překonatelné.
„V první řadě je třeba říct, že marketing dvojí tváře ČSSD, jehož jednou stranou se předseda Sobotka snažil oslovit městské liberální voliče, se stal minulostí po vydání lokajského prohlášení směrem k Číně. I bez toho ale TOP 09 a ČSSD vychází z odlišných ideových základů a proto si v boji o jednotlivé voliče konkurují jen málo. TOP 09 je konzervativní stranou, která má jasná programová východiska, neměnné názory. TOP 09 se v programu opírá o sílu jednotlivce, naproti tomu sociální demokracie chce - a dokládá to mnoha svými kroky ve vládě, prosazovat zákony omezující naši svobodu,“ míní Ženíšek.
Bohuslav Sobotky vyhlásil záměr oslovit nové voliče krátce po krajských volbách, kde jeho strana získala jen dva hejtmany. Průzkumy veřejného mínění navíc ukázaly další propad preferencí ČSSD. „Může to být náhodný výkyv směrem dolů. Každopádně je patrné, že právě z tohoto zaostávání pramení snaha ČSSD oslovovat nové voliče,“ uvádí Jaromír Mazák.
Podle sociologa agentury Median Daniela Prokopa musí ČSSD hledat témata, která polarizují a nesou s sebou vizi i „nepřítele.“ Jako příklad v eseji pro rubriku Salon deníku Právo uvádí mimo jiné boj proti exekucím a předlužení chudších domácností či daňovým únikům. Důležitým tématem by mohl být i boj proti nerovnostem ve vzdělávání, jež „posílají děti vzdělaných a bohatých automaticky na lepší životní trajektorie.“
Možností je podle Prokopa i návrat k myšlenkám, jako je zdanění sektorů ekonomiky, které produkují negativní externality s dopadem na veřejné rozpočty. „Tato témata rezonují i mezi moderními městskými voliči, neboť se netýkají redistribuce a paternalismu, ale nespravedlností v šancích a využívání veřejných zdrojů. Navíc nejsou v rozporu s valorizací důchodů nebo zachováním veřejného zdravotnictví,“ napsal sociolog.
Kdo jsou voliči ČSSD?Podle Jaromíra Mazáka se ukazuje, že jsou to lidé spíše s nižším vzděláním. Na druhou stranu i mezi vysokoškoláky by ČSSD získala cca 14 procent hlasů. ČSSD má ale velmi špatné výsledky mezi lidmi z nejmladších věkových skupin, například mezi lidmi ve věku 18 až 29 let by ČSSD v potenciálních volbách získala asi jen 9 procent. Naopak nejsilnější je ČSSD mezi lidmi na 60 let. Co se velikosti místa bydliště týče, ČSSD je na tom špatně jen v Praze, kde by získala cca 13 procent hlasů, jinak má ale všude kolem 18 a 19 procent voličů včetně měst nad 90 tisíc obyvatel. Sociolog vychází z volebního modelu, nikoliv stranických preferencí. |
