„Dlouhodobě zastávám názor, že minimální mzdu je nutno postupně zvyšovat tak, aby plnila motivační roli v porovnání s příjmem získávaným ze sociálních dávek,“ uvedl Sobotka v zaslaném prohlášení.
„Poctivě pracujícím chceme zajistit důstojnou odměnu za vykonanou práci. Postupně proto budeme zvyšovat minimální mzdu tak, aby se její úroveň přiblížila 40 procentům průměrné mzdy,“ uvedla v prohlášení ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová, která návrh do vlády předložila.
Vývoj minimální mzdy v Česku za posledních 15 let (v eurech)
Zdroj: tradingeconomics.com
Původně se kabinet se zaměstnavateli dohodl na přidání 500 korun. V létě pak dodatečně přišel Sobotka s návrhem, že by částka měla být ještě o 200 korun vyšší. S tím už zaměstnavatelé nesouhlasili. Takový růst by podle nich mohl mnoha firmám způsobit potíže, teprve se totiž vzpamatovávají z krize. Mohlo by tak hrozit propouštění. Týká se to třeba kožedělných, textilních či dřevařských podniků. Odbory přidání o vyšší částku, než se původně dohodla, uvítaly.
Porušení dohody
„Nynější rozhodnutí vlády považujeme za porušení dohody sociálních partnerů. Poukázali jsme na to i při zářijové tripartitě, kdy vláda přislíbila, že kroky ohledně minimální mzdy budou přijímány vždy po vzájemné dohodě a že se bude hledat klíč pro nastavení kritérií pro míru zvýšení či nezvýšení minimální mzdy pro delší časové období,“ reagoval mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn .
Zástupci firem poukazují na to, že zvýšení minimální mzdy se týká nejen zaměstnanců, kteří jsou zařazeni v tzv. prvním tarifním stupni a jichž je zhruba 100.000, ale promítá se i do zvýšení tzv. zaručených mezd, tedy vyšších tarifních stupňů. „Ovlivňuje to celkovou výši mzdových podmínek ve firmě. Zvýšení minimální mzdy pocítí zejména podniky a obory, pro které je cenová hladina pro udržení konkurenceschopnosti klíčová a jejichž marže jsou již nyní nízké,“ uvedl svaz.
Nárůst o 8,2 procenta
Minimální mzda by se od ledna podle návrhu měla zvýšit o 8,2 procenta. Hodinová mzda by se zvedla z 50,60 na 55 korun. S nejnižším výdělkem by měly růst i nejnižší zaručené mzdy pro zaměstnance ve veřejné správě a pro ty bez kolektivních smluv. Jejich příjmy se dělí do osmi skupin podle složitosti práce. Nyní se pohybují od 8500 korun do 17 tisíc korun. Od ledna by to mělo být od 9200 do 18 400 korun. Zaměstnavatele by zvýšení minimální mzdy o 700 korun podle ministerstva práce mělo vyjít na 1,3 miliardy navíc, stát pak asi na 195 milionů.
| Nejnižší úroveň zaručené mzdy | ||
|---|---|---|
| Skupina prací | Hodinová mzda | Měsíční mzda |
| 1. | 55,00 | 9 200 |
| 2. | 60,70 | 10 200 |
| 3. | 67,00 | 11 200 |
| 4. | 74,00 | 12 400 |
| 5. | 81,70 | 13 700 |
| 6. | 90,20 | 15 100 |
| 7. | 99,60 | 16 700 |
| 8. | 110,00 | 18 400 |
Zdroj: ministerstvo práce, podklady pro jednání vlády
Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nový návrh zohledňuje ekonomický vývoj, předpokládaný růst cen a mezd i záměr vlády postupně zvýšit minimální výdělek tak, aby se blížil 40 procentům průměrné mzdy. Podle MPSV patří česká minimální mzda v EU k nejnižším. Osm států osmadvacítky nejnižší výdělek ale vůbec stanovený nemá.
