Ačkoli Česko ztrácí na svou bývalou východní polovičku, ze srovnání vyplývá, že šedá ekonomika je jednou z disciplín, ve které Praha dokáže trumfnout i Brusel.
„V Česku je proti Belgii nižší daňové zatížení a méně regulace. Tyto dva faktory jsou přitom hnací silou stínové ekonomiky,“ uvedl pro deník E15 spoluautor analýzy profesor Friedrich Schneider. Komplikované daně, ale i nedostatečná kultivace práva, to jsou důvody, jež experti nejčastěji zmiňují mezi příčinami odchodu z legální ekonomiky. „Dokud zůstane daňový systém nepřehledný a nepředvídatelný, lze jen těžko počítat s útlumem šedé ekonomiky,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky.
S mýcením šedé zóny to vypadá bledě. Podle expertů se ostatně vláda o její redukci příliš nesnaží. „Motivace pro odchod do šedé zóny spíše rostou, naopak instituce pro potírání tohoto fenoménu fungují lépe, v součtu tak objem stínové ekonomiky stagnuje,“ uvádí šéfekonom UniCredit Pavel Sobíšek. Kde chybí pozitivní motivace, nastupuje represe. Jen loni Státní úřad inspekce práce uložil 1445 pokut ve výši 321 milionů korun za nelegální zaměstnávání včetně švarcsystému.
Největší část ekonomiky zůstává v Evropě skryta státu na Kypru, Balkánu či v Pobaltí. Neslavný primát patří Bulharsku. Sofie nekontroluje přes 31 procent domácí ekonomiky. Pořádek naopak vládne v Rakousku ve Velké Británii a v Beneluxu. V absolutním vyjádření však nejrozsáhlejší šedou ekonomiku hostí Německo, jejíž šíři studie odhaduje na 350 miliard eur. Celkový objem stínové ekonomiky se na starém kontinentu odhaduje na více než dva biliony eur, což představuje bezmála pětinu letos očekávaného ekonomického výstupu Evropy.
