Bez senátorů se poslanci v současnosti neobejdou jen ve dvou případech, a to při změně ústavy a u volebních zákonů. Ve všech ostatních případech může sněmovna veto Senátu přehlasovat. V horní komoře tak nyní vznikl další návrh, jak posílit pravomoce senátorů. Jejich závazný souhlas mají nově potřebovat i zákony o Ústavním soudu, České národní bance a o Nejvyšším kontrolním úřadu.
„V současnosti mohou být jedněm z nejdůležitějších institucí, jako je Ústavní soud, ČNB nebo NKÚ, poměrně snadno změněny pravomoci i jejich působnost. A to prakticky pouze sněmovnou,“ řekl senátor Zdeněk Hraba (STAN), který s návrhem na změnu ústavy přišel. „Senát nyní při projednávání změn těchto zákonů nemůže sehrát roli pojistky, která se od něj očekává. Navržená novela zabrání unáhleným změnám ve fungování těchto institucí, a naopak zajistí, že na případných změnách bude panovat široká shoda,“ dodal senátor.
Poslanci mohou nyní přehlasovat veto horní komory skoro u všech zákonů, ke schválení státního rozpočtu, nouzového stavu či k vyjádření důvěry vládě dokonce Senát vůbec nepotřebují. Hraba navrhuje, aby pro změny zákonů o třech klíčových institucích musela být zajištěna ústavní většina v obou komorách parlamentu. Navrhovanou novelu již podpořil tamní ústavně-právní výbor. Tím, že se jedná o změnu ústavy, nebude přijetí Hrabovy novely jednoduché.
„Myslím, že má logiku, aby se tak posílila nezávislost těchto institucí. Nicméně se jedná o změnu ústavy, tedy by musela projít třípětinovou většinou v obou komorách, což nebude snadné, hlavně tedy ve sněmovně, poněvadž ta by tak v principu oslabila,“ upozorňuje politolog Josef Mlejnek z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ústavní většinu tvoří tři pětiny všech zvolených poslanců a tři pětiny senátorů přítomných v jednacím sále.
Nejde o nikterak nový nápad. Podobné návrhy opakovaně předkládají politici ze sněmovní opozice. Například poslanci za občanskou demokracii loni neúspěšně navrhovali, aby se obě parlamentní komory musely shodnout nejen na zákonech o ČNB nebo NKÚ, ale i o obcích a krajích.
Ústavní většinu potřebuje v současnosti hned několik návrhů, které mají zákonodárci na stole. Poslanci na jedné straně tlačí na zavedení klouzavého mandátu, narážejí ovšem na rezervovaný postoj senátorů. Ti by na druhé straně chtěli konečně prodloužit lhůtu na projednání zákonů ze 30 na 60 dnů, ale jejich návrh leží už více než rok ve sněmovně netknutý.
Souhlas obou komor potřebují také návrhy několika politických stran na zavedení celostátního referenda. Vzhledem k blížícím se říjnovým volbám se nicméně většina návrhů nestihne projednat.
